Hlad lidí po zahraniční dovolené po dvouleté covidové odmlce se odráží i v počtu cestujících směřujících do tradičních dovolenkových destinací. (21. září 2022)

Hlad lidí po zahraniční dovolené po dvouleté covidové odmlce se odráží i v počtu cestujících směřujících do tradičních dovolenkových destinací. (21. září 2022) | foto: František Vlček, MAFRA

Pražské letiště zachraňují čeští „koupáci“. Léto bylo o 35 procent silnější

  • 4
Pražským letištěm Václava Havla prošlo během letních měsíců o 35 procent více cestujících, než management ještě na jaře očekával. Především je to ale zásluhou českých turistů odlétajících do dovolenkových destinací nežli zahraničních turistů. Celkem letiště očekává, že za celý rok odbaví deset a půl milionu cestujících.

„Poprvé v novodobé historii pražského letiště se podíl českých turistů přehoupl přes padesátiprocentní hranici,“ uvedl generální ředitel Letiště Praha Jiří Pos. Historicky totiž většinu cestujících tvoří přilétající cizinci, případně cestující, kteří mají pražské letiště jen jako bod mezipřistání.

Takzvaný incoming, tedy přilétající cestující v předcovidových časech, tvořil 70 procent všech cestujících. Nyní tento hlavní proud poklesl na 45 procent. Podle Pose je tento stav ale přechodný a už napřesrok by se měl opět podíl incomingových a outgoingových cestujících vracet na obvyklá čísla.

Provoz letiště v Ruzyni předčil očekávání. Odbavit by se mohlo 10 milionů lidí

Celkem pražské letiště Václava Havla od července do konce srpna odbavilo 3,8 milionu cestujících. Ještě před vypuknutím konfliktu na Ukrajině přitom vedení letiště považovalo za úspěch, když se během celého roku podaří odbavit 8,7 milionu cestujících. Během předcovidové éry rekord činil sedmnáct milionů cestujících.

Za nejvyšším podílem české klientely od vstupu Česka do EU stojí kromě vyšší tuzemské poptávky i úbytek turistů z východních zemí. Pochopitelně trvá výpadek cestujících z Ruska a Ukrajiny, ale i ze zemí dálného východu. Omezení volného pohybu v důsledku covidu sice s výjimkou Číny postupně odpadají, stále ale platí například v Hongkongu nebo na Taiwanu. Nicméně apetit cestovat do evropských zemí ještě není zdaleka takový, jako byl před covidem,“ uvedl Pos.

Hlad Čechů po zahraniční dovolené po dvouleté covidové odmlce se odráží i v počtu cestujících směřujících do tradičních dovolenkových destinací. Sedmdesátiprocentní meziroční nárůst zaznamenala egyptská destinace Marsa Alam, kam během tří letních měsíců odcestovalo na 111 tisíc lidí. Osmnáctiprocentní růst zaznamenala Hurghada a osm procent turecká Antalya.

Ta byla se zhruba dvěma sty tisíci cestujícími nejsilnější dovolenkovou destinací a za tradičně nejsilnějším Londýnem zaostala jen v řádu několika tisíc cestujících.

Elektřinu máme, tak nezdražíme

Ceny letištních poplatků pro dopravce a přeneseně pak i pro cestující by se v příštím roce na pražském letišti zvyšovat neměly i přes všeobecnou inflaci. „Na dodávky energií, ať už plynu nebo elektřiny máme dlouhodobé kontrakty. Máme nakoupeno 95 procent elektrické energie na příští rok a zhruba 60 procent energie na rok 2024,“ uvedl Pos s tím, že ceny energií se letiště snaží fixovat dlouhodobě.

Cílem letiště pak je dlouhodobě snížit spotřebu plynu o patnáct procent a elektřiny o desetinu. Často jde o velice jednoduchá opatření, třeba snížení počtu rozsvícených žárovek. Souběžně s tím letiště pokrývá střechy a plochy fotovoltaikou. Aktuálně jí má už nainstalovanou střeše třetího terminálu určeném pro privátní lety.