Další stamiliony ročně by přitékaly od firem, kterým chce stát dovolit posílat zaměstnancům větší sumy a přitom si je odepisovat z daní.
"Firemní příspěvek by v průměru mohl naskočit ze zhruba 350 na 500 korun měsíčně," slibuje si náměstek ministra financí Tomáš Prouza.
Fondy jsou ještě optimističtější. "Nárůst by mohl být o dalších 250 korun," říká Kateřina Šušáková z Credit Suisse Life & Pensions.
Loni firmy poslaly do penzijních fondů přes tři miliardy korun. "Počítám, že by se celková částka zvedla přibližně o dalších až 700 milionů," myslí si šéf penzijního fondu Stabilita ze skupiny ČSOB Petr Beneš.
Firmy využívají penzijní připojištění jako kanál, kudy mohou platit své lidi bez to toho, aby z odměn ukusoval stát. Je to i oblíbená metoda, jak posílat část platu manažerům, kteří si pak účet u fondu například po dvou letech vyberou.
Ke každé koruně, která dnes směřuje z peněženek lidí, firmy přihazují zhruba šedesát haléřů. Ovšem tak štědrého zaměstnavatele má zatím zhruba jen 800 tisíc Čechů, zbývající 2,1 milionu lidí si střádá samo.
"Především v regionech je mnoho malých a středních firem, které na penze dosud nepřispívají. Je však zřejmé, že zvýšení limitů pro daňové odpočty by nyní využily ty firmy, které svým lidem přispívají v maximální výši," vítá plán ministerstva výkonný šéf penzijního fondu České pojišťovny Tomáš Matoušek.
Největší odpovědnost za budoucí důchody svých lidí cítí technologické a farmaceutické firmy a výrobci spotřebního zboží. V průměru odkládají lidem na penzi 500 měsíčně.
"Řada z nich se řídí filozofií lepší zaplacená koruna na penzijní připojištění než koruna zaplacená ve mzdě. Daňové zvýhodnění zavedené před pár lety mělo skutečně lavinový efekt. Když firmy viděly, že to zavádí konkurence, spousta se přidala, aby byly srovnatelné na trhu práce," říká František Klein z poradenské firmy Hewitt Associates.
Podle PricewaterhouseCoopers takových firem přibývá. "V roce 1999 nabízela připojištění jen desetina, v roce 2003 to byla polovina a loni už více než dvě třetiny účastníků studie," říká konzultantka Martina Štěpinová, která zkoumá chuť podniků přispívat na penze.
Fondy získají větší volnost
Peníze od firmy jsou nejrychlejší cesta, jak úspory v penzijních fondech množit. Jinak vklady vynášejí jen kolem 3–4 procent zhodnocení. Fondy musí ze zákona mít výnos vždy kladný, a tak jsou opatrné.
Téměř 70 procent úspor budoucích penzistů leží v dluhopisech. Akcie, které se loni v Česku zhodnotily na dvojnásobek, tvoří jen něco přes šest procent portfolia fondů, i když jim zákon dovoluje kupovat jich víc.
"Problém je, že musíme držet podstatnou část ve stabilních a zpeněžitelných instrumentech," líčí Dušan Friedl z Credit Suisse.
Nízké výdělky fondů odrazují od spoření generaci dnešních třicátníků. Ta poprvé naplno pocítí, jak státu docházejí peníze v současném důchodovém systému. Úředníci se proto inspirovali na Slovensku a chtějí od ledna 2006 dovolit fondům investovat odvážněji.Ze zákona by vypustili povinnost připisovat klientům jen kladný výnos.
Fondy by pak směly za mladé klienty, kteří spoří třicet let a mají dost času na dohnání případných ztrát, investovat agresivněji. "Jinak do systému víc mladých nezapojíme," odůvodňuje náměstek Prouza.
 Ilustrační foto. |
