Neochota zveřejňovat výsledky se firmám v budoucnu výrazně prodraží. Ministerstva financí a spravedlnosti jednak chystají automatizaci systému kontroly a jednak zvažují zvýšení pokut.
Situace dospěla tak daleko, že loni v průměru 76 procent tuzemských firem neplnilo své informační povinnosti. Podle analýzy společnosti Bisnode, která sleduje zveřejňování výsledků v Česku, jsou aktuálně nejméně disciplinované firmy z finančního zprostředkování a maloobchodu.
„Jedním ze směrů úvah na ministerstvu je možné zpřísnění sankce za neplnění těchto povinností, které se inspiruje zahraničními právními úpravami,“ uvádí Kristina Labohá z ministerstva spravedlnosti. Na Slovensku například firma zanikne, pokud nedodá do rejstříku své výsledky dva roky po sobě.
Loni dostalo pokutu přes 800 firem
Všechny právnické osoby, jež mají datovou schránku, již dnes musí správci daně zasílat vybrané údaje z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy s doplňujícími informacemi, a to jako elektronickou přílohu daňového přiznání.
Díky elektronickému zasílání výročních zpráv mají mít finanční úřady přehled, kdo povinnost nesplnil. Okamžitě tak mohou zahájit správní řízení. Automatizace má činnost urychlit.
„Automatizace bude generovat seznam subjektů, které svou povinnost neplní, a stane se tak podkladem k využití jak finanční správy, tak rejstříkového soudu,“ prohlašuje náměstek ministra financí Ondřej Landa.
Finanční správa loni pokutovala 830 firem, kterým uložila sankce v celkové výši 29 milionů korun. Průměrná pokuta tak dosáhla 35 tisíc korun. Podle zákona o účetnictví nicméně finanční správa může uložit finanční postih až do tří procent aktiv firmy.
„Firmy zákon o účetnictví ignorují také proto, že riziko postihu ze strany státu je minimální,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.
Nevymáhání povinností vede k netransparentnímu prostředí
Úředníci jí částečně dávají za pravdu. „Kontrola zveřejnění výročních zpráv a účetních závěrek není hlavní oblastí výkonu správy daní,“ podotýká Landa.
Podle něj však údaje o pokutách objektivně nevypovídají o množství případů, které finanční správa řešila. „Pokud je sbírka listin o požadované údaje během zahájení řízení doplněna, pokutu správce daně neuloží,“ dodává Landa.
„Nevymáhání zákonných povinností vede k netransparentnímu podnikatelskému prostředí, které vytváří prostor pro korupci a v rámci obchodního styku znesnadňuje prověřování obchodních partnerů,“ namítá Štěpánová.
Podle Štěpánové platí, že nejhorší přístup k dodržování platných právních norem mají firmy, které podle Českého statistického úřadu nevykazují tržby. „Nejtransparentnější jsou naopak společnosti s ročními tržbami přesahujícími jednu miliardu korun,“ říká.
Jak firmy a podnikatelé neplní informační povinnost
