Ještě v prosinci minulého roku ministr financí Pavel Mertlík reagoval na skutečnost, že ČSOB žádala 160 miliard korun, slovy, že požadavky banky byly úspěšně zpochybněny a vráceny k přepracování.
Jednoznačně odmítavě se v té době k žádosti o 160 miliard korun postavil také premiér Miloš Zeman. Důvěryhodné zdroje blízké vládě proto tvrdí, že definitivní uzavření záručních smluv v podobě, jakou požaduje ČSOB, může ve vládě narazit na odpor. Kabinet by se požadovanými zárukami měl údajně zabývat v dubnu či květnu.
Ministerstvo financí ve své zprávě uvádí, že odhadovaná ztráta je sice vysoká, ale byla prý v hospodaření Investiční a Poštovní banky obsažena již při uvalení nucené správy.
Otázkami nákladů na řešení situace IPB se hodlají zabývat i opoziční poslanci. "Žádné číslo ohledně výše záruky, které by pro nás bylo přijatelné, nebo nepřijatelné, neexistuje. Platí, že se budeme důrazně ptát, zda byl postup v případě IPB odůvodněný a jaké to bude mít dopady pro daňové poplatníky. Pokud zjistíme, že ministerstvo financí postupovalo z pohledu daňových poplatníků nešetrně, budeme chtít samozřejmě vyvodit důsledky," naznačil možné tlaky na odvolání ministra financí poslanec rozpočtového výboru Martin Kocourek (ODS).
Pokud by se naplnil pesimistický odhad výnosnosti obchodů, za které se zaručil stát, zaplatil by každý občan země, včetně nemluvňat, za pád IPB 13 tisíc korun.
Vypořádání špatných a nejasných obchodů IPB by mělo být následující:
- Konsolidační banka, patřící státu, koupí ztrátové obchody v objemu 55 miliard korun. ČSOB jí na zaplacení poskytne úvěr.
- Obchody, u kterých v současné době nelze přesně určit jejich hodnotu, například 50 miliard v podílových fondech na Kajmanských ostrovech, stát bance zaplatí. ČSOB je bude vymáhat, ale veškeré příjmy půjdou do státní kasy.
ČSOB si ponechá očištěnou banku s vklady a 120 miliard aktiv. Vybraní auditoři - firma Arthur Andersen na straně ČSOB a firma KPMG na straně ministerstva financí - provádějí její ohodnocení. "Z toho vzejde částka, kterou zaplatíme ministerstvu financí," řekl člen představenstva Jan Lamser.
ČSOB převzala Investiční a Poštovní banku letos v červnu, tři dny po 19. červnu, kdy centrální banka uvalila na IPB nucenou správu.
Rychlý prodej do rukou ČSOB, podporované belgickými akcionáři KBC Bank, hájili zástupci ministerstva financí a České národní banky argumenty, že bylo nutné rychle banku manažersky převzít a omezit tak riziko nárůstu ztrátových obchodů.
Především zástupci ODS pak tento rychlý prodej kritizovali jako předem připravené řešení a upozorňovali na fakt, že k prodeji došlo bez výběrového řízení. O koupí IPB v té době totiž jevil zájem i tandem italské UniCredito a německého pojišťovacího gigantu Allianz.
Okolnostmi uvalení nucené správy a objasňováním příčin krachu IPB se zabývá i poslanecká vyšetřovací komise. Její závěrečná zpráva by podle posledních informací měla být dokončena koncem května.
