Pokud by se Česko s návrhem ministerstva ztotožnilo, fungovalo by na jaderné elektřině nejméně z osmdesáti procent, píší čtvrteční Hospodářské noviny. Konečný návrh má resort předložit vládě do konce roku. "Nyní vznikají jednotlivé pracovní verze eventuálních scénářů, které se opírají o dopady do HDP a mezinárodní konkurenceschopnosti," řekl listu ministr průmyslu Martin Kocourek.
Koncepce navrhuje tři cesty, kudy se má česká energetika ubírat. Dvě verze počítají s prolomením těžebních limitů hnědého uhlí. Kocourek už dříve řekl, že bude přesvědčovat vládu, aby se rozhodla pro verzi s prolomením těžby. Návrh zároveň vyzývá k tomu, aby se rozvíjelo centrální zásobování teplem.
Jádro má posílit minimálně pětkrát
Všechny varianty ale počítají v padesátiletém horizontu s enormním růstem výroby elektřiny z jádra. První varianta počítá s růstem na zhruba 100 Twh, třetí varianta na úroveň 140 terawatthodin. Největší nárůst jaderné elektřiny plánuje ministerstvo na období 2025 až 2030, tedy v době dostavby druhého bloku Temelína.
Koncepce počítá v roce 2060 se spotřebou kolem 80 TWh. Česko by v té době podle třetí varianty vyrábělo až dvojnásobek toho, co spotřebuje.
Kocourek tvrdí, že přebytek by se používal k napájení elektromobilů, které by v té době měly být rozšířené. Podle zdroje obeznámeného s tvorbou koncepce by se však elektřina prodávala také do zahraničí.
Ministerstvo uvažuje i o konci výroby elektřiny ze slunce
Výroba z ostatních energetických zdrojů by podle koncepce ztrácela svou váhu. Podle jedné varianty se po roce 2030 úplně zruší výroba energie z fotovoltaiky. Význam zbytku obnovitelných zdrojů se za předpokladu dnešní úrovně technologií nebude zvyšovat. Koncepce také počítá s postupným snižováním závislosti na ropě a zemním plynu.
Energetický analytik J&T Michal Šnobr však o "jaderné" koncepci pochybuje. "Vůbec si nedokážu představit, že Němci stavbu jaderných elektráren v Česku umožní," řekl deníku.
Podle stínového ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, který je členem vládní komise pro energetiku, je jasné, že v návrhu dojde v průběhu diskuse ke změnám. Směřování k jádru je však podle něj lepší varianta než jádro opouštět tak, jak se k tomu po havárii japonské elektrárny Fukušima rozhodlo Německo. To si odsouhlasilo, že do roku 2022 odpojí všechny své jaderné elektrárny.
