Růst minimálního základu se týká hlavně nezaměstnaných bez nároku na podporu a lidí bez zdanitelných příjmů, tedy ekonomicky neaktivních.
Cílem zákona je podle ministerstva financí zpřehlednit úpravu výběru daní a sociálního a zdravotního pojištění tak, aby bylo možné zavést druhou fázi projektu Jednoho inkasního místa. Ta spočívá ve sjednocení správy daně z příjmů fyzických osob a pojistného na důchodové pojištění, pojistného na důchodové spoření, pojistného na zdravotní pojištění a pojistné z úhrnu mezd. Nově bude jejich správu zajišťovat Finanční správa.
Změna podle doprovodné studie k zákonu přitom sníží příjmy z pojistného na zdravotní pojištění o více než jednu miliardu korun. Zároveň ale podle zprávy bude pokles kompenzován zvýšením právě minimálního pojistného. Návrh totiž zavádí výpočet minimální zálohy na zdravotní pojistné jako 3,2násobek minimální mzdy a zároveň mění pojistné období u zdravotního pojištění z měsíčního na roční.
Pojistné se bude odvádět za celý rok, měsíční platby odpadnou
Zdravotní pojištění je povinné pro každého občana České republiky. Buď si ho hradí sám, skrze zaměstnavatele nebo je za něj placeno státem (například děti, studenti nebo důchodci).
V současnosti musí lidé, kteří jsou část roku bez příjmů, odvádět pojistné za každý měsíc zvlášť, a to i v době, kdy neměli žádné příjmy. Podle návrhu budou zaměstnanci odvádět pojistné za celý rok a roční základ pojistného musí převyšovat minimální roční základ. Minimální vyměřovací základ činí dvanáctinásobek 50 procent průměrné měsíční mzdy, loni to bylo 150 822 Kč.
"Jednotlivci tak nebudou muset odvádět pojistné z minimálního základu v měsících, kdy neměli žádné zdanitelné příjmy, pokud součet jejich zdanitelných příjmů z ostatních měsíců převýší minimální roční základ pojistného," uvádí studie vypracovaná Národohospodářským ústavem a Centrem pro ekonomický výzkum.
Materiál uvádí, že v České republice bylo v roce 2010 z celkového počtu přibližně 3,794 milionu jednotlivců, kteří byli zaměstnáni alespoň měsíc, téměř 83 procent zaměstnáno celý rok, a proto se jich tato úprava nijak nedotkne. Návrh mimo jiné také počítá se zrušením zákona o pojistném na důchodové spoření. Jeho obsah bude začleněn do předkládaného návrhu. "Sjednocením konstrukčních prvků i harmonizací pojmů a základních definic dojde k výraznému zjednodušení dnes velmi nepřehledného systému povinných odvodů z příjmů fyzických osob," uvedlo ministerstvo financí.
