Na uvolněnou pozici byl zvolen dosavadní viceprezident a předseda představenstva a generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Stabilita Karel Svoboda.
ING Penzijní fond se rozhodl, že se nezapojí do druhého pilíře reformovaného penzijního systému, protože k němu údajně chybí širší společenský a politický konsenzus (více čtěte zde).
Svoboda zdůraznil, že nabídku komplexní penzijní reformy ve druhém i třetím pilíři připravuje většina penzijních fondů, která reprezentuje více než 80 procent trhu z hlediska účastníků penzijního připojištění.
"Pokud bychom se zapojili do druhého pilíře, vystavili bychom se příliš velkému riziku v podobě ztráty důvěry klientů, poškození investice akcionáře a dobrého jména ING, a takové riziko nejsme schopni ani ochotni podstoupit," uvedl minulý týden Rusnok.
V rozhovoru pro sobotní Lidové noviny pak řekl, že mnozí šéfové konkurenčních penzijních fondů sdružených v Asociaci penzijních fondů jeho krok kritizovali. "Mnozí jsou rozhořčeni, ale to své rozhořčení obracejí špatným směrem. Je přece absurdní, aby konkurence vzájemně koordinovala svoje zásadní obchodní kroky," řekl LN.
Zároveň uvedl, že se svým setrváním v čele asociace už nepočítá a předpokládá, že bude odvolán. "Ulevil bych si o jednu činnost, která mě zatěžuje a neživí. Takže s tím nemám nejmenší problém. Rád si vyslechnu argumenty kolegů v asociaci a rád jim to křeslo přenechám."
Penzijní fond ING má v současnosti přes 390 tisíc klientů a je tak šestým největším na trhu. Sám Rusnok byl také členem Národní ekonomické rady vlády pro důchodovou reformu a na jejím vzniku se podílel.
