Neděle 25. října 2020, svátek má Beáta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 25. října 2020 Beáta

Platby za odpad? Rovnostářský socialismus, kontrola je slabá, říká expert

  5:12
Kdo třídí, zaplatí méně a naopak. Plány ministerstva životního prostředí zatím narážejí na velký odpor u části odpadářských firem. Michal Stieber, který se problematikou zabývá dlouhodobě, vidí za odporem části podnikatelů obavy, že skládky přijdou o podstatnou část odpadů. Jeden z klíčových zákonů pro životní prostředí míří do Sněmovny.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

Nový zákon o odpadech může zásadním způsobem proměnit celý odpadový byznys. Další ránu mu pak může zasadit i navrhovaný systém PAYT, který je anglickou zkratkou Plať, kolik toho vyhodíš.

Návrhy ministerstva narazily zejména s motivačním systémem PAYT, který má umožnit obcím platby za odpad podle toho, kolik lidé vytřídí a vyhodí. Proti je zejména Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH). V čem vidíte důvody takového odporu?
ČAOH sdružuje i recyklační firmy, ale pokud jde o nakládání se směsným komunálním odpadem, zastupuje především provozovatele skládek a tento zákon jde zdražením poplatku hlavně proti nim. Proto je logické, že se ozývají. Já osobně s ministerským návrhem problém nemám, protože pokud chceme naplnit cíle stanovené Evropskou komisí a i ty nově připravované v balíčku oběhového hospodářství, jiná cesta, než dostat netříděný odpad ze skládek není.

Jedním z argumentů proti zavádění vážení odpadu je vznik černých skládek, protože lidé budou chtít ušetřit.
Snažil bych se hledat spíše pozitivní případy, nejsme v devadesátých letech. To riziko tu určitě stále je, a to zejména v některých sociálně vyloučených lokalitách, ale v době před patnácti nebo dvaceti lety u nás nebyl rozvinutý systém třídění odpadů. Dnes je již situace o poznání jiná. V České republice je několik obcí, kde se platí podle skutečně vyprodukovaného množství odpadů a čísla od nich jsou zajímavá, po zavedení systému PAYT jim klesla produkce odpadů a to mnohdy významně. Možná i proto je taková obava některých firem ze změn: systém PAYT umožňuje kromě větší motivace k třídění i lepší kontrolu nad množstvím produkovaného odpadu, který se obcím vykazuje a za který platí.

Znamená to, že dosud se přesně neváží?
Rozhodně nechci nikoho obviňovat. V řadě míst je ale kontrola velmi slabá a nebo se vůbec neřeší. Je to taková černá skříňka. Nelze prakticky zjistit, zda jsou vykazovaná čísla reálná, pokud jediným kontrolním bodem je váha na skládce. Když obec naváže poplatky občanům na množství odpadu, který vyprodukují a najednou jí toto množství významně klesne, těžko to bude jen změnou chování spotřebitelů. V platbách za odpad dlouho panuje v řadě měst takový rovnostářský socialismus, ale nastala doba to změnit.

Není příliš drahé investovat do vážení dopadu?
Je to minimálně složitější, a proto je PAYT u nás uplatňován především přes objem nádoby nebo frekvenci svozu. Obecně v koncepci smart cities (více čtěte zde) je jedním z navrhovaných směrů pro obce čipování popelnic a osazování svozové techniky váhou s tím, že po načtení čipu je hmotnost ihned zaznamenána do informačního systému, což může značným způsobem snížit administrativní náklady a umožnit maximální kontrolu obcím i občanů, za jaké váhy je jim účtováno odstranění nebo využití odpadu. Samozřejmě i tento systém něco na začátku stojí, ale na konci můžou být velké úspory.

Česko je považováno za premianta v oblasti třídění odpadů. Je ještě šance tento podíl navýšit?
V některých oblastech určitě ano, celkově už se ale potenciál vyčerpává. Další otázkou je, kolik z vytříděných odpadů je skutečně recyklováno. Vysokých podílů recyklace se dosahuje tradičně u tříděného sběru skla a u papíru. U plastů je to často horší. Další potenciál třídění může být i u bioodpadu, který se u nás teprve loni začal povinně v obcích třídit. Otázkou je, jestli se do budoucna vytřídí ze směsných odpadů a nebo jestli občané využijí sběrný systém k odkládání bioodpadů, které se dříve do odpadu nevyhazovali.

U biodpadu se řeší, že se nedá sbírat na sídlištích...
Myslím, že se dá vždy nějaké řešení najít, ne jen hledat důvod, že to prostě nejde. Inspirace v zahraničí je dost, je to také o výchově. Češi se naučili třídit PET lahve a není důvod, aby netřídili bioodpad.

Skládkaři argumentují, že novela nahrává spalovnám. Bude pro ně vůbec místo, když by objem nevytřiditelného opadu měl klesat?
Otázkou je, jak významně ještě bude klesat. Potenciál třídění domácnostmi už se pomalu vyčerpává. Pokud chceme skončit se skládkováním využitelného komunálního odpadu, tak ano. Ale nejen spalovnám. ČAOH i ekologové poukazují, že alternativou spalovnám je zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu. Tyto technologie jsou ale značně rozmanité a může se pod nimi skrývat cokoli včetně drobné úpravy před cestou do skládky. Takové provozy lze spatřit v Polsku. Viděl jsem však i takové, kde odcházelo na skládky jen pět procent odpadů. Ale těmto projektům přeci vysoké poplatky za skládkování nevadí, ba naopak. Obávám se, že záměrem je spíše realizovat tu první variantu. Občan zaplatí více a environmentální efekty budou téměř nulové.

Kolik jich u nás může vyrůst?
Myslím, že tři až čtyři a další bychom potřebovali. Při vyhodnocování potřebných kapacit se nesmíme dívat jen na komunální odpady. Stále tu ještě existuje i objemný odpad, nerecyklovatelné dřevo a další stovky tisíc tun průmyslových odpadů, které nelze recyklovat, ale jsou energeticky využitelné. Někteří lidé se zde snaží navodit dojem, že existuje buď recyklace, nebo spalování. Ale ve většině vyspělých zemích, které si prošly tímto obdobím před dvaceti až třiceti lety, se ukázalo, že nejvíce odpadů přetáhly spalovny skládkám a přitom míra recyklace rostla.

Není pak ale naopak méně ekologické vozit na obří vzdálenosti odpad do spaloven? Známe případy, kdy se vozil odpad z Bavorska do Liberce...
U skládek je svozová vzdálenost do třiceti kilometrů. Spalovna je ekonomicky únosná až u vyšších kapacit, což vyžaduje stahovat odpady z mnohem větší vzdálenosti. Na druhou stranu se pro tyto účely staví překládací stanice, které mohou systém přepravy optimalizovat tím, že přeloží odpady z popelářských vozů do velkoobjemových kontejnerů. Toto funguje v Německu, Rakousku i ve Francii. Pokud u nás nedobudujeme síť spaloven pro energetické využití, můžeme nakonec vozit odpady do zahraničí, což je reálná hrozba.

Autor:
  • Nejčtenější

Tři týdny a konec. Prodloužení restrikcí by nás zničilo, tvrdí obchodníci

Vládní rozhodnutí o uzavření obchodů a služeb jejich provozovatele rozzlobilo, přestože většina z nich tento krok...

Vaříme zadarmo, zoufají si restauratéři. Za rozvoz platí 30 procent

Restauratéři i Svaz obchodu a cestovního ruchu kritizují provize rozvozových firem. Vyzvali je, aby projevili...

Poslanci kývli na delší ošetřovné, kompenzaci pro podnikatele i přerušení EET

Nárok na ošetřovné při péči o děti do deseti let budou mít lidé po celou dobu uzavření škol. Kývli na to poslanci. Výše...

Poslední šichta před zavřením pánského holičství končila v šest ráno

Pobolívala jej kolena a chodidla, ale cítil se nabitý energií. V šest hodin ráno mu skončila směna, kterou neplánoval....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

S penězi problém nebude. Čekejte stabilitu a levné úvěry, říká Michl z ČNB

Česká národní banka zřejmě nebude v dohledné době hýbat úrokovými sazbami, které drží kvůli koronavirové krizi nízko....

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Krize maloobchodu drtí centra německých měst. Ministr volá po změnách

Vylidněná centra měst, skomírající maloobchod. Německý ministr hospodářství Peter Altmaier zasedl v úterý ke kulatému...

Úbytek restaurací se nedá brát pozitivně, říká šéf Colosea

Pandemie dává tuzemským restauracím pořádně zabrat. Jejich byznys se opět smrsknul na výdejová okénka a rozvážkové...

Káva Costa míří do obchodů. Lépe se tak vypořádá s krizí

Kavárenský řetězec Costa Coffee, který má ve světě bezmála čtyři tisíce provozoven, začíná prodávat i v obchodech...

Růst cen bytů nezastavil ani covid. Nemovitosti dál zdražují i ve světě

I na českém trhu v době krize rostou ceny rezidenčních realit. Ve druhém kvartálu letošního roku vzrostly o 2,4...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Na porod jsem se těšila, ale všechno bylo jinak, říká Míša z Malých lásek

Za jedenáct let pomohla porodní asistentka Michaela Malotinová na svět asi sedmi tisícům dětí. První minuty života...

NASA a vědci objevili na Sahaře a v Sahelu téměř dvě miliardy stromů

Na Sahaře a v oblasti Sahelu roste více stromů, než se předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní vědecká studie, na níž se...