Firmy z oblasti odvolaly část pracovníků. Těžba tak klesla o 800 tisíc barelů denně, když Nigérie má v současných kvótách OPEC přiděleny přes dva miliony barelů denně.
"V Nigérii nejsou výpadky produkce v důsledku nepokojů nic nenormálního, horší je, že přichází v tak napjaté době," komentoval situaci pro ČTK analytik společnosti Colosseum Jiří Šťastný.
Spolu s iráckou krizí je totiž situace v Nigérii hlavní příčinou současného růstu cen ropy. Barel Brentu se prodává už za 26,12 dolaru, americká lehká ropa se opět blíží třicetidolarové hranici.
Firmy přitom nejsou schopny odhadnout, když těžbu v Nigérii obnoví. Největší z nich, nizozemský Shell, přitom zatím nemá o době návratu nejmenší představu.
"Můžeme se vrátit jedině tehdy, až nás vláda ujistí, že je tam bezpečno a my se o tom přesvědčíme. Teď není důvod si něco takového myslet," prohlásil mluvčí společnosti Royal Dutch/Shell.
Podobný názor zastává také společnost ChevronTexaco, která musela uzavřít svůj terminál v Escravosu.