Světová ekonomika přesto roste (v letošním roce by měla přidat přibližně tři procenta), ceny benzinu stagnují a nafta zdražuje jen mírně. Jak je možné, že rekordní ceny ropy téměř nikomu nevadí?
Mrkev jezdí přes půl Evropy
"Je nesmysl tvrdit, že jsou dnes paliva drahá,“ říká Štěpán Pírko, spolumajitel firmy Colosseum, která obchoduje s komoditami. Na mysli má podíl výdajů firem a domácností na palivo vztažený k jejich příjmům. "Když se vyplatí vozit mrkev do obchodů přes půl Evropy, asi to tak špatné zatím nebude,“ dodává.
Jeho slova potvrzují také americké statistiky. Zatímco v roce 1980, kdy byly reálné ceny ropy ještě výš než letos, vydaly domácnosti na benzin přes šest procent ze svého příjmu, dnes jsou to méně než čtyři procenta.
Čeští motoristé mohou žehrat jen na to, že cena benzinu po skončení letní sezony nepadá dolů tak rychle jako loni. Zatímco letos benzin od července zlevnil o padesát haléřů a dostal se mírně pod třicet korun za litr, loni ve stejném období propadl téměř o dvě koruny.
Ve prospěch spotřebitelů mluví podle amerických analytiků ještě takzvaný Wal-Mart efekt. Podle jejich výpočtů v deníku Wall Street Journal získá každý člověk z dolaru navíc utraceného u pumpy přibližně 1,50 dolaru zpět v obchodě (jako je Wal-Mart) díky levnému spotřebnímu zboží. To pochází obvykle od levných výrobců z Číny nebo Asie.
Vydrží ekonomika 100 dolarů za barel?
Kam až mohou ceny ropy tedy vystoupat? Podle analytiků by světová ekonomika unesla padnutí hranice historického maxima, které leží v dnešních cenách přibližně na 101 dolarech za barel. Naposledy byla ropa tak drahá na počátku osmdesátých let po íránské revoluci, kdy země najednou zavřela kohoutky.
„Skousnutí“ hranice sto dolarů za barel má tři podmínky. Růst ceny musí být postupný, inflace se musí držet při zemi a nejbohatší těžařské země by měly své zisky pumpovat zpět do americké a evropské ekonomiky. Zatím se to vcelku daří.
Ropa za sto dolarů přitom není žádné sci-fi. S globální cenou dnes hýbají i skupinky jednotlivců, kteří se podepisují na rekordních cenách například útoky na ropné vrty v Nigérii či Iráku. Dnes cenu ženou nahoru velcí investoři, kteří spekulují na růst ceny a trvalé zvyšování poptávky. Za tou stojí již zmíněné reálně nízké ceny benzinu či nafty, které nenutí k velkému šetření.
Co hýbe cenou ropyNervózní trh dnes rozhodí sebemenší událost. Stačí útok několika ozbrojenců na ropný vrt v Nigérii či Iráku, delší odstávka ropné plošiny kvůli údržbě nebo výpadek rafinerie. Jinak řečeno, důvod pro zdražení se vždy najde. Za napětím stojí hlavně rostoucí poptávka po ropě a cenové spekulace velkých investorů. Zchladit trh by mohly jen největší těžařské země, které se k tomu moc nemají. OPEC na posledním zasedání odmítl zvýšit těžbu, ačkoli by prý rád cenu viděl na 65 dolarech za barel. Buď chce vydělávat, nebo už nemá kam sáhnout. |
