Příspěvek na bydlení je nástroj, který účinně brání růstu bezdomovectví, tvrdí Vishwanathan. Ilustrační foto | foto: MF DNES

Potřebujeme dávky kvůli vlivu na problémové lidi, tvrdí Vishwanathan

  • 16
Návrh na nový systém sociálních podpor z dílny ODS se příliš nelíbí sociálním pracovníkům. Je riskantní, říká Kumar Vishwanathan, šéf sdružení Vzájemné soužití, který působí v romských komunitách na Ostravsku.

Co říkáte na reformu podle ODS?
Nechápu zásadní věc – a sice to, že sociální dávky by měl rozdávat stát plošně, bez ohledu na místní potřeby a podmínky.

Měl jsem pocit, že za posledních patnáct let pokračuje vývoj k větší decentralizaci a větším pravomocím pro obce. ODS jde ale přesně opačným směrem.

A co na tom vidíte problémového?
Když se sociální systém odosobní, bude pro společnost velmi drahý.  Obce nebudou motivovány, aby pracovaly s problematickými rodinami, s mládeží. Nástroje k sociální práci budou nulové.

Jak dnes mohou obce působit na nepřizpůsobivé rodiny nebo nevzdělané lidi?
Je to řada adresných sociálních dávek, které se osvědčily a přinášejí dobrý efekt. Budou-li se dávat peníze automaticky všem, ztratí se motivační faktor.

Můžete uvést konkrétní příklad?
Třeba příspěvek na bydlení je dnes nástroj, který účinně brání růstu bezdomovectví.
Jsou rodiny, které kdyby dostaly bez kontroly peníze na ruku, využijí je jinak než na placení nájmu a přijdou o bydlení i se svými dětmi. Obce mohou na bydlení přispívat různými částkami podle místních podmínek.

Pak je tu řada jednorázových dávek, které vedou rodiny, aby se například staraly o výchovu dětí. Když rodiče dbají, aby dítě chodilo do školy, můžou dostat příspěvek na školní pomůcky, většinou několik set korun začátkem školního roku. Pokud tyto nástroje zmizí, bude to špatné.

Jenomže dospělí lidé musí nést za sebe odpovědnost, musí být schopni se o sebe postarat.
Všude existují lidé, kteří potřebují sociální pomoc. Když ztratí tuto oporu, jejich problémy se prohloubí a pocítí to všichni.

Kolik je podle vás lidí, kteří nejsou schopni samostatně hospodařit se sociální podporou a potřebují vedení sociálních pracovníků?
Početnost těchto skupin je v různých částech země různá. U nás na Ostravsku a Karvinsku, kde je obecně vysoká nezaměstnanost, kde je na trhu práce pro nekvalifikované lidi velká konkurence ze strany ukrajinských či slovenských dělníků, je jich hodně. Jen v Ostravě jejich počet odhaduji na dvacet až třicet tisíc.

Problémy, které v jejich komunitě jsou, dnes leží hlavně na obcích. A obce by po uskutečnění návrhu ODS ztratily tu nejúčinnější možnost, jak na ně působit.

Jaký by podle vás měl návrh ODS vliv na životní úroveň nejchudších lidí?
Ten problém není ani tak o množství peněz, jako spíš o tom, jak se s nimi nakládá. A velmi mne překvapuje, že právě ODS chce znovu přenášet nástroje a odpovědnost z obcí na centrální státní úroveň. To podle mne totiž popírá celý polistopadový vývoj.