Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Podnikáte v chudém kraji? Tak plaťte nižší daně

  • 631
Ministerstvo financí trápí, že drobní podnikatelé odvádějí do státní kasy výrazně méně než zaměstnanci. Proto přemýšlí, jak od živnostníků vybrat více a zároveň jim daně zjednodušit. Zvažuje tak zavedení paušální daně. Ta by byla podmíněna vykonávanou činností, krajem a velikostí obce, v níž se podniká.

"Cílem paušálního zdanění je zredukovat tento nepoměr (ve výběru daní, pozn. red.) a vybrat od podnikatelských subjektů pro ně ještě únosnou daň," píše se v návrhu pracovní skupiny při ministerstvu financí pod vedením náměstka Petra Chrenka.

Pro srovnání: zhruba milion lidí podnikajících na sebe (živnostníci, ale i advokáti či tlumočníci) odvedl předloni na daních 9,2 miliardy korun, zatímco přibližně čtyři miliony zaměstnanců 78,6 miliardy. Živnostníci však nesou podnikatelské riziko a vytvářejí pracovní místa pro jiné.

Ministerstvo si v materiálu slibuje, že do určité míry také zatočí se švarcsystémem. Ten využívají někteří zaměstnanci, aby se oni i firma vyhnuli vysokým daním a odvodům na sociálním a zdravotním pojištění. Ačkoliv dál sedí na stejné židli a dělají stejnou práci, najednou se nechávají najímat jako živnostníci a o své daně a odvody se starají sami.

Dnes například 80 procent lidí samostatně výdělečně činných odvádí státu na zdravotním a sociálním pojištění pouze zákonné minimum.

Není paušál jako paušál

Zjednodušení administrativy, které by mělo přitáhnout podnikatele k paušální dani, není nic nového.

Už dnes mají možnost určitého zjednodušení při výpočtu daně z příjmu. Mohou využít tzv. výdajový paušál. To znamená, že si od příjmů odečtou určité procento nákladů a z toho, co zbude, zaplatí daň. Zmíněné procento závisí na profesi – u zemědělců je to 80 procent, u řemeslníků 60, ale třeba u architektů pouze 40. Tento způsob výpočtu daně využilo podle posledních údajů české daňové správy zhruba 480 tisíc podnikajících lidí.

Část z nich si stěžuje na to, že výdajové procento je u jejich profese příliš nízké. "Nevyplatí se to těm řemeslníkům, kteří pracují s materiálem, třeba elektrikářům či zámečníkům," upozorňuje Bedřich Danda ze Sdružení podnikatelů a živnostníků. Místo toho raději schraňují účtenky a faktury a daň odvádějí "postaru" – tedy z rozdílu příjmů a nákladů.

Současné výdajové paušály by však nemohly fungovat souběžně se zamýšlenou paušální daní.

První z nich totiž umožňuje díky slevám na dani odvádět státu nulu, zatímco paušální daň by nulová být nemohla. V tabulce by bylo natvrdo řečeno, jakou daň a zároveň jaké sociální a zdravotní pojištění musí živnostník odvést státu. Možnost počítat daně postaru by však zůstala.

Jak vysoká by paušální daň byla, návrh neřeší. "Muselo by se to nastavit tak, aby to bylo pro podnikatele atraktivní, zejména pro začínající," vysvětluje Chrenko. Hlavní princip by spočíval v tom, že čím chudší je kraj a čím menší je město, v němž podnikáte, tím menší se platí daň.

Zákon by musel ošetřit i to, aby se podnikatelé neregistrovali úmyslně v daňově zvýhodněných regionech a přitom tam vůbec nepodnikali. Vycházet by se mohlo z tabulek platů v jednotlivých oborech, které vytváří ČSÚ.

Návrh počítá s tím, že by se paušální daň zprvu otestovala na živnostnících a později by se rozšiřovala například i na advokáty či daňové poradce a další . Mohlo by jít o podnikatele nejvýše se dvěma zaměstnanci. "Za první republiky to tak bylo, něco podobného funguje v Německu a v Rakousku," říká Chrenko.

Jisté je, že do voleb ministerstvo nic předkládat nebude. "Koncept paušální daně je diskutován v souvislosti s širší a komplexní reformou daňového systému," uvedl mluvčí úřadu Ondřej Jakob.

Miroslav Kalousek (TOP 09), který reformu v roce 2008 zahájil, je k tomuto návrhu skeptický. "Vymyká se to rovnému přístupu ke všem. U loňských jednání už jsem nebyl, musel bych koncept vidět," uvedl.

ODS je pro zjednodušení daně pro živnostníky jen za podmínky, že by vymýtila ze zákona různé výjimky. ČSSD s konceptem nepočítá.

Jak na paušální daň

Co bude hrát roli při určení výše daně

Pro určení paušální daně bude záležet na třech základních kritériích: provozované činnosti, kraji a velikosti města, v níž je vykonávána. Základem pro výpočet daně a pojistného by se stala průměrná mzda v daném odvětví očištěná koeficientem o příjmy nejlépe placených zaměstnanců, kteří výrazně zvedají průměr. Paušál z ní určený (zatím není jasná jeho výše) se následně zvýší nebo sníží zásluhou dvou koeficientů: 1) kupní síly, 2) místního. Ten první je poměrem průměrné mzdy v daném kraji k průměrné mzdě v Česku. Kdyby se vycházelo z naposled zveřejněných údajů, násobila by se základní částka v nejchudším Karlovarském kraji hodnotou 0,84, v nejbohatší Praze pak 1,25.
Místní koeficient pak zohledňuje velikost obce, v níž člověk podniká. Vychází z předpokladu, že výše obratu závisí také na velikosti sídla.