„Z dat jednoznačně vyplývá, že respondenti považují plat učitelů za podhodnocený. Ještě větší nesoulad (mezi tím, kolik podle nich berou a kolik by měli brát) vidí u pracovníků sociálních služeb,“ říká Tomáš Kučera, jednatel společnosti Rondo Data, která rychlé online průzkumy provádí.
Lidé z celého Česka – 290 Pražáků a 2 227 mimopražských – odpovídali na dva dotazy: Kolik si myslíte, že bere zaměstnanec státu v dané profesi? A kolik by podle vás měl brát? Průzkum se uskutečnil na přelomu června a července.
Představy a realita
Kučera vysvětluje, jak výsledky průzkumu správně číst. „Například 29 procent dotazovaných se domnívá, že zdravotní sestry mají 15 až 20 tisíc korun, zatímco jako přiměřené toto rozmezí označilo pouze osm procent respondentů,“ vysvětluje. Konkrétně sestrám by lidé přáli zvýšení platu odhadem o deset tisíc.
Ještě zajímavější je porovnat představy veřejnosti s tím, kolik dané profese doopravdy berou. Při pohledu do statistik ministerstva práce (www.ispv.cz) jsou skutečné platy (s výjimkou sociálních pracovníků) vždy vyšší, než si dotazovaní myslí. Záměrně pro srovnání používáme mediánové platy, nikoliv průměrné, protože medián více vypovídá o rozložení platů v dané profesi. Průměrný plat by byl vždy vyšší, vylepšují ho nadprůměrně placení lidé.
Například 87 procent lidí si myslí, že učitelé na základních školách berou méně než 30 tisíc korun, podle zmíněných statistik je ale mediánový plat učitele na 1. a 2. stupni základní školy 31 652 korun hrubého měsíčně. Školské odbory aktuálně prosazují, aby měli učitelé 130 procent průměrného platu v zemi (to vychází na 39 tisíc korun) a trápí je nástupní platy učitelů.
„Příliš se neliší od nástupního platu prodavačky v Lidlu a to není dobře. Absolventi pedagogických fakult, pokud mají možnost, do školy nenastoupí,“ říká místopředsedkyně odborů školských Markéta Seidlová.
Nejvíc se lidé ve svých představách „sekli“ u praktických lékařů. Ti podle statistik berou 55 216 korun, většina dotazovaných si však myslí, že vydělávají do 40 tisíc hrubého měsíčně. Částku nad 50 tisíc korun přitom považuje za přiměřenou jen 11,5 procenta respondentů.
Chcete spokojené stáří? Porovnejte si nabídky, jak se zajistit |
U zdravotních sester se lidé nejčastěji domnívají, že berou do 25 tisíc hrubého, statistika ale ukazuje 35 373 korun. Podle Niny Müllerové z prezidia České asociace sester jsou sestry podhodnocené. „Za plat sester v (české) státní nemocnici by žádná sestra v Německu pravděpodobně nepracovala,“ říká.
Odbory žádají více
U policistů se představy většiny dotazovaných od statistik odlišují jen mírně – za přiměřený plat lidé považují nejčastěji 30 až 35 tisíc korun, skutečnost je 33 917 korun. „Problém je s nábory. Nástupní platy včetně rizikových příplatků jsou maximálně 23 tisíc hrubého a v porovnání s tím, co nabízí výrobní sféra, je to nesrovnatelné,“ upozorňuje na personální problém policie Milan Štěpánek, předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR.
Účastníci průzkumu se strefili jen u pracovníků v sociálních službách. Většina dotazovaných si myslí, že se v profesi bere kolem dvaceti tisíc, čemuž odpovídá i skutečnost: 23 265 korun měsíčně. Jde o nejhůře placenou profesi v průzkumu. Pečovatelům by lidé přáli zvýšení platu odhadem o 5 až 10 tisíc korun.
Vyšší aktuální platy a vyšší přiměřené platy přisuzovali profesím v průzkumu zejména lidé s vyšším vzděláním a Pražané. „Předpokládáme, že je to dáno zejména tím, že respondenti poměřují svůj vlastní plat s předpokládaným platem dané profese,“ říká Kučera. Jinými slovy – kdo víc bere, přisuzuje vyšší plat i ostatním.
Otázku platů ve veřejné sféře v pondělí projednávala vláda s odborovou centrálou ČMKOS. Odbory požadují pro učitele o 15 procent vyšší sumu na platy a pro ostatní pracovníky veřejného sektoru zvýšení tarifů o deset procent, a to od října.
