Nejvíc se na celkovém počtu nezaměstnaných podílejí takoví, kteří by si v práci vydělali kolem 12 tisíc korun. Těm se ale shánět místo nevyplatí - na podpoře v nezaměstnanosti a dalších dávkách dostanou zhruba stejný obnos.
"Sociální systém nemotivuje lidi k práci," řekl David Navrátil. Kdo ale motivován je, jsou cizinci. Podle odhadů analytického týmu ČS totiž polovinu nově vytvořených míst obsadí právě oni.
Dalším důvodem, proč počet lidí na úřadech práce neklesá je to, že chybí dostatečný zájem ze strany podnikatelů. Každý pracovník totiž stojí zaměstnavatele mnohem víc, než vidí na své výplatní pásce.
Nejen zaměstnanec, ale i jeho chlebodárce totiž musí platit určitou částku z hrubé mzdy. V případě zaměstnance jde o 12,5 procenta z hrubé mzdy (4,5 procenta jde na zdravotní a 8 procent na sociální pojištění) .
Zaměstnavatel ale za pracovníka platí téměř třikrát tolik - státním institucím odvede 35 procent hrubé mzdy zaměstnance. To už ale, na rozdíl od svých odvodů, zaměstnanec na pásce nevidí.
Po odečtení nezdanitelných položek ještě zaplatí daň.
| KOLIK DOSTAL STÁT A KOLIK ZAMĚSTNANEC PŘI HRUBÉ MZDĚ 20 000 KČ? - (DO ROKU 2006) | |
| Hrubá mzda | 20 000 |
| Odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění (35 %) | 7 000 |
| Celkové náklady práce | 27 000 |
| Odvody zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění (12,5 %) | 2 500 |
| Hrubá mzda po odečtení sociálního a zdravotního pojištění | 17 500 |
| Nezdanitelná položka | 3 170 |
| Základ daně: | 14 330 |
| Daň: | 2 411 |
| Čistá mzda: | 15 089 |
| Podíl čisté mzdy na nákladech na práci: | 56 % |
| KOLIK DOSTANE STÁT A KOLIK ZAMĚSTNANEC PŘI HRUBÉ MZDĚ 20 000 KČ?- (OD ROKU 2006) | |
| Hrubá mzda | 20 000 |
| Odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění (35 %) | 7 000 |
| Celkové náklady práce | 27 000 |
| Odvody zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění (12,5 %) | 2 500 |
| Hrubá mzda po odečtení sociálního a zdravotního pojištění | 17 500 |
| Základ daně: | 17 500 |
| Daň: | 2 618 |
| Sleva na dani: | 600 |
| Čistá mzda: | 15 482 |
| Podíl čisté mzdy na nákladech na práci: | 57 % |
Lidská práce tak stojí podniky mnohem víc, než nakonec přijde zaměstnancům na účet. U těch, kteří mají nejvyšší příjmy, dokonce stát spolkne přes polovinu toho, co je za jeho práci ochoten zaplatit jejich chlebodárce.
A většina tohoto toku (v případě dvacetitisícové mzdy je to 80 procent) jde právě na sociální a zdravotní pojištění. Současná předvolební přestřelka politických stran ohledně sazeb daní tak může zaměstnance nechat poměrně klidnými.
Jedním z řešení vysoké nezaměstnanosti je podle analytika stanovení fixního stropu. "Pojištění nemá mít charakter daně. Jde vlastně o zajištění proti určitým událostem," říká Navrátil.
Dalšími způsoby jak snížit počet lidí na pracovních úřadech je zvýšit jejich motivaci ke hledání práce - jednak snížit podporu a další dávky a také podmínit výši dávek tím, jestli nezaměstnaný přijme nebo nepřijme práci, kterou mu úřad najde.
