Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: iDNES.cz

Na výkup nemovitostí ze zaplavených oblastí chybějí státu peníze

  • 123
Fakt, že stát nevykupuje od lidí nemovitosti v ohrožených místech, kritizuje prezident i odborníci. Na to však dosud chyběly peníze i politická vůle.

Proč si lidé stavějí své domy v oblastech, kam se velká voda přižene i několikrát v průběhu deseti let, ptá se nyní řada lidí, stejně jako po každých povodních od roku 1997. A ptají se ještě zvídavěji: Proč, když příroda ukáže svou sílu a jejich obydlí zalije vodou, své domy opět rekonstruují a doufají, že podobná zkáza už nepřijde? Může jim v tom stát nějak zabránit a předejít tak budoucím ztrátám na životech i majetku?

Odpověď zní jednoznačně. V současnosti nikoli. "Obnovovat domy v záplavových oblastech je hloupost, ale lidem bohužel v současnosti nic jiného nezbývá. Nikdo jim nepřispěje na výstavbu nového domu mimo dosah vody. Pokud to stát chce vyřešit jednou provždy, měl by lidem z těchto oblastí nabídnout příspěvek pro vybudování nových obydlí v méně ohrožených lokalitách," říká Martin Půta, starosta Hrádku nad Nisou, kterým se v uplynulých dnech prohnala tisíciletá voda.

Kolik za pojistku?

Bezpečné území, 1. pásmo
Základní roční pojistné: 1 775 Kč

Rizikové území, 3. pásmo
Roční pojistné s limitem plnění 50 tisíc Kč: 2 130 Kč
Roční pojistné s limitem plnění 500 tisíc Kč: 2 930 Kč

Nejrizikovější území, 4. pásmo
Lokality v těsné blízkosti vodních toků zpravidla není možné pojistit. Pokud ano, tak individuálně a po vyjádření odborníka. Pojistka se pak vztahuje jen na mimořádné záplavy, například stoletou vodu.

Pozn.: Jde o modelové příklady přízemního domu bez podsklepení, pojistná hodnota 1,5 milionu korun.

Zdroj: Česká pojišťovna

René Wokoun, vedoucí Katedry regionálních studií Vysoké školy ekonomické, vidí problém i v tom, že stát na obnovu obydlí poničených povodněmi přispívá. "Do budoucnosti by stát nemusel lidem zasaženým povodněmi poskytovat tak velkorysou pomoc. Příslušné státní orgány mají ze zákona právo stanovit určitá omezení pro novou výstavbu a rekonstrukce domů právě s ohledem například na výskyt častých povodní.“

Podle něj je jediné řešení to, aby obce a kraje měly větší možnost vykoupit nemovitosti v často zaplavovaných oblastech a jejich vlastníkům nabídnout alternativní lokality pro bydlení i podnikání. "Na vykoupených územích pak je možné zakázat jakoukoli výstavbu,“ dodává Wokoun.

To, že samospráva podporuje rekonstrukce v ohrožených oblastech, kritizoval na návštěvě Liberecka i prezident Václav Klaus, který rovněž podporuje budoucí výkupy.

Pojistky v zátopových oblastech jsou výrazně dražší

Mnohem dříve než stát zareagovaly na časté povodně pojišťovny, které pojistky v zátopových oblastech v minulosti výrazně zdražily.

Podle Jana Marka z České pojišťovny stojí například pojistka domu v hodnotě 1,5 milionu korun v bezpečné oblasti ročně 1 775 korun. Naproti tomu v druhém nejrizikovějším pásmu přijde základní roční pojistné na 2 130 korun, přičemž horní limit výplaty škody je jen 50 tisíc korun. Za 2 930 si může majitel svůj dům pojistit proti povodni na půl milionu korun.

Ve čtvrté, tedy nejrizikovější oblasti, což jsou domy v těsné blízkosti problémových vodních toků, zpravidla není možné dům pojistit proti povodni vůbec. Výjimku může podle Marka pojišťovna udělat až na základě posudku znalce.

S takzvanými povodňovými mapami pracují všechny pojišťovny a důležité jsou i pro banky, které na umístění nemovitostí berou ohledy při přidělování hypoték.