Češi si v roce 2004 průměrně spořili 397 korun měsíčně, o rok dřív to bylo 384 Kč. To je ale podle Prouzy pořád málo.
"Je potřeba zdůraznit, že spoření několika stokorun měsíčně deset či dvacet let před penzí na vybudování dostatečné finanční rezervy nestačí," říká.
Mladí si nespoří
Pětistovka měsíčně totiž dnešnímu čtyřicátníkovi přinese rentu zhruba 1000 až 1500 korun. Systém má podle Prouzy ještě další zádrhel, a sice to, že penzijní připojištění zatím nijak zvlášť neoslovilo mladé lidi.
Ve věku od 18 do 29 let si spoří jen jedenáct procent Čechů a situace není o moc lepší ani u věkové kategorie od 30 do 39. Tady si rezervu vytváří jen 17 lidí ze sta. Nejsilnější skupinou, kde si spoří asi třetina, jsou lidé, kterým do důchodu zbývá jen pár let, ve věku od 50 do 59 roků.
"Starší skupiny klientů využívají penzijní připojištění jako atraktivní střednědobý vklad a penzijním fondům se příliš nedaří přesvědčit mladší klienty k aktivní účasti," říká Prouza s tím, že z téměř tří set tisíc nových klientů není ani polovina mladší než čtyřicet.
Pomáhají zaměstnavatelé
Podle Prouzy je to způsobeno mimo jiné tím, že výnosnost penzijních fondů je nízká, a proto řada poradců svým klientům radí, aby vložili peníze jinam.
"Nízké výnosy jsou daní za bezpečnost a záruku zákonem předepsaného kladného zhodnocení v každém roce," říká Prouza.
Někteří Češi se ale pro důchodové připojištění přeci jen rozhodnou, třeba proto, že jim k úsporám přispívá i jejich zaměstnavatel. To se loni týkalo asi 800 tisíc klientů, tedy necelé třetiny. Zaměstnavatelé přitom průměrně přispívali ještě více, než samotní klienti - 426 korun měsíčně.
