K růstu cen tepla přispěje podle Hájka už zvýšení DPH na teplo, které sice zůstává ve snížené sazbě, ta se ovšem zvedá z deseti na dvanáct procent. „A pak záleží na tom, čím ta teplárna topí. U uhelných tepláren předpokládáme, že ceny porostou někde mezi deseti a třiceti procenty. Ty nejvyšší nárůsty jsou tam, kde teplárny letos ještě nepromítly do cen plně své zvýšené náklady a pokryly je z vysokých cen elektřiny. Teplárny totiž většinou vyrábějí elektřinu i teplo, takže měly možnost pokrýt nárůst tady z cen elektřiny,“ vysvětluje. S tím, jak cena silové elektřiny klesá, snižuje se podle něj i možnost podobných dotací.
U plynových tepláren promluví do výsledku nárůst regulovaných cen energií. „Původně jsme počítali s tím, že by většina plynových tepláren už v průběhu roku zlevňovala s tím, jak klesala cena plynu. Ještě v září jsme si mysleli, že by ještě se mohlo významněji zlevňovat a od ledna dál v tom pokračovat. Nicméně po tom, co regulační úřad přišel s tím, že poplatky za distribuci stoupnou o 40 procent, prostor se velmi zúžil,“ říká. Drtivá většina plynových tepláren by však alespoň neměla zdražovat.
Šéf Teplárenského sdružení zkritizoval nárůst nákladů na přepravu plynu a jejich přenosu na tuzemské zákazníky. „Nechci spekulovat o tom, jestli byl nákup společnosti Net4Gas výhodný nebo nevýhodný, ale problém je, že náklady přepravní soustavy se přenášejí na tuzemské zákazníky. Úplně v rozporu s pravidly a systémem, jak to tady bylo nastaveno dříve. Všichni věděli, že tranzit je rizikový a právě proto byla nastavena ochrana tuzemských zákazníků, aby na nej nedopláceli,“ říká Hájek. Dodává, že vše pode něj směřuje k tomu, že převzetí Net4Gas zaplatí český odběratel.
Růst regulovaných cen zastaví zlevňování tepla z plynu, varují teplárny |
Pokud jde o blížící se zimu, nečeká šéf Teplárenského sdružení problémy s dodávkami. „Plynu je dost, jsou úplně plné zásobníky. Samozřejmě je otázka, kdyby byly opravdu velké mrazy, někde na konci topné sezony, pořád nejsme úplně stoprocentně v bezpečné situaci. Téměř celá doprava plynu se přesměrovala na LNG terminály a tam pořád ještě chybí určitá kapacita, která bude zprovozněná až příští rok. Ale tuto topnou sezonu zvládneme,“ říká. Situaci nahrává i fakt, že letošní rok bude teplejší než ty předchozí. A také úspory na straně domácností.
„Na jaře lidé šetřili velmi výrazně, někde až na úrovni deseti procent. Dlouhodobě jsme v České republice byli zvyklí poměrně dost přetápět, topení na 23 stupňů nebyla úplná výjimka. K poklesu došlo tak rychle, že opatření typu zateplování by ho nezpůsobila. Vykládáme si to tím, že lidi opravdu otočili termostaty o jeden dva stupně dolů,“ míní Hájek.
Cena plynu podle něj už příliš dál klesat nebude. „Dnes jsme někde kolem padesáti eur za MWh, možná se dostaneme někam lehce pod čtyřicet, ale příliš ne, protože dnes cenu určuje ta cena LNG. Určuje ji mezinárodní trh, kde Evropa soutěží s Asií. Kdyby Evropa cenu nechtěla respektovat, plyn se odkloní jinam,“ vysvětluje.
ERÚ nevysvětlil zdvojnásobení plateb za přepravu plynu, stěžují si teplárny |
Teplárenství podle šéfa sdružení čeká v nadcházejících letech velká transformace. Teplárny budou muset odejít od uhlí, jednak kvůli nárůstu cen emisních povolenek, jednak kvůli útlumu těžby. „Do roku 2030 počítáme s tím, že uhlí nahradíme biomasou, komunálním odpadem a částečně plynem, přičemž velká část plynu by už mohl být tzv. biometan – bioplyn, který se vyčistí na kvalitu zemního plynu,“ konstatuje Hájek.
Tím ale transformace neskončí. „Bude pokračovat dál, protože cíl je úplná dekarbonizace. Počítáme s tím, že v 2040 bychom mohli mít už jenom třeba deset procent tepla z fosilních paliv. Velkou budoucnost mají velká tepelná čerpadla, která berou odpadní teplo z čistírny odpadních vod. Tepelným čerpadlem jsme schopní teplotu zvednout třeba na osmdesát stupňů a odsát teplo, které se dnes bez užitku vypouští, a vrátit ho do soustavy,“ uzavírá Hájek.
