Přetiskujeme pasáže z výslechů vybrané z deníku Le Monde. Pravost potvrdili vyšetřovatelé i Kervielův advokát. Z nich se můžeme dozvědět, jak makléř přemýšlel. Časová chronologie je zachována, některé výrazy jsou zjednodušeně vysvětlené v závorce. V první části Kerviel vysvětluje svou verzi příběhu. Upřesňuje ji s otázkami policistů.
Nastoupil jsem do Société Générale v srpnu 2000. Byl jsem pověřen správou middle-office (i čeští makléři této části administrativy říkají stejně. Registrují to, co makléři dělají, kontrolují potvrzení o obchodech) ... Toto místo jsem opustil ve druhém pololetí 2002. Nabídli mi, abych se stal asistentem makléře... Když už jsem pracoval ve stejné sekci jako makléři, ... začal jsem se víc a víc zajímat o obchodování... Začátkem roku 2005 mě vzali mezi makléře, kde jsem byl až dosud.
Při nástupu jsem bral 35 tisíc eur hrubého ročně bez započtení odměn (to vychází na 87 tisíc korun za měsíc) ... Za rok 2004 jsem dostal odměnu 15 tisíc eur hrubého. Za rok 2006 jsem vloni dostal 60 tisíc eur hrubého. Nevím přesně, kolik by to bylo loni. Koncem roku jsem měl pohovor s nadřízenými, byli se mnou spokojení, jen jsme se nedohodli na prémii. Chtěl jsem 600 tisíc eur, oni navrhovali polovinu. Ale dodnes jsem nic nedostal (prémie berou až v březnu). Můj plat rostl až na nynějších 48 tisíc eur hrubého ročně (na 105 tisíc korun měsíčně)...
Nezpochybňuji, z čeho mě viní. Uznávám, že jsem dělal fiktivní operace, ... ale s tím, že jsem uzavíral nepovolené pozice na futures (termínové kontrakty), souhlasím méně. Můj úkol byl jasný: zajistit plynulý market-making (plynulé obchodování) produktů (certifikátů, warrantů apod.)... Ale finanční limit jsem nikdy nepodepsal...
Zisky se zvyšují
Hlavně jsem myslel na to, jak vydělat peníze bance... a rozhodně ne, jak bych se sám obohatil. Prostředky, které jsem použil, už jsou diskutabilní, to uznávám.
Poprvé jsem to zkusil už v roce 2005, kdy jsem uzavřel pozice na akcie Allianz. Vsadil jsem na pokles trhu. Jen chvíli poté trh spadl kvůli atentátům v Londýně a já měl jackpot 500 tisíc eur... Už tehdy mě napadlo tuto pozici skrýt. Byl jsem pyšný na ten výsledek a zároveň překvapený. Dostal jsem chuť v tom pokračovat...
Na konci července 2007 spadly trhy kvůli subprime (špatným hypotečním úvěrům amerických bank) a trhy se otočily... Můj výsledek vyskočil na 500 milionů eur a já byl v podobné situaci jako předtím a výsledek jsem neohlásil, takže se neobjevil ani v knihách Société Générale. Zamaskoval jsem ho vymyšlenou operací... Ta částka mě vystrašila a hlavně jsem nevěděl, jak bych to oznámil...
31. prosince 2007 se moje "matrace" (rezervní zisk ke krytí případných ztrát) zvedla až na 1,4 miliardy eur, stále bez vědomí banky. V tu chvíli mě to dostalo, nevěděl jsem, jak tu ohromnou hotovost oznámit bance. Nikdy se nikomu nepodařilo dosáhnout čísla, které představovalo půlku zisku celého akciového oddělení Société Générale.
„Nemohl jsem tušit, že tam už nebudu“
Nevěděl jsem, co s tím dál. Byl jsem nadšený, ale neuměl bych to ospravedlnit. A tak jsem se rozhodl bance nic neoznámit a sumu zase zahalit jinou opačnou operací...
A tak jsem na konci roku vykázal oficiální zisk 55 milionů eur... Dodal jsem s tím dva falešné maily o registraci. Falešné maily jsem vyráběl tak, že jsem použil hlavičku z jiného mailu a změnil obsah...
Na začátku roku 2008 jsem otevřel dlouhou pozici – na koupi – protože trh se hodně vyvíjel. Vsadil jsem na to, že v příštích třech měsících trh stoupne, a to si myslím doteď... Ještě v pátek 18. 1. během dne jsem byl v plusu, ale při uzavření burz už ve ztrátě. Řekl jsem si, že v pondělí vsadím na úterní vzestup amerického trhu. Netušil jsem, že v pondělí už tam nebudu...
Varovné hlášky
Můžu věřit tomu, že moji nadřízení neznali částky, které jsem uzavíral, ale je nemožné dosáhnout takových zisků s malými pozicemi. Když jsem byl v plusu, zavírali oči... Jsem si jistý, že věděli o mých pozicích i proto, že sami dostali vícero poplašných hlášek. Během roku 2007 to bylo několik mailů... které dostali někteří z mých asistentů, aby podali vysvětlení...
Banku mohly varovat i jiné ukazatele. Přišlo třeba upozornění, aby si můj roční zisk 55 milionů porovnali s objemem operací, které jsem ten rok udělal. Dvě žádosti o informace přišly v listopadu 2007 od německého Eurexu. Ptali se na objem mých obchodů... Podařilo se mi vymluvit. Na začátku ledna 2008 jsem prorazil svůj úvěrový limit... tehdy došly další maily s žádostmi o vysvětlení... Dodal jsem falešný e-mail.
A už jen to, že jsem si v roce 2007 vzal jen čtyři dny volna, mělo mé šéfy alarmovat. To je základní z pravidel vnitřní kontroly. Obchodník, který si nebere volno, se bojí půjčit svou knihu jinému...
Výslechy včetně otázek kriminalistů
Znamenalo by odhalení tajených operací snížení nebo odnětí vašich ročních prémií?
Je to možné.
Když jste uzavíral pozice kryté fiktivními operacemi, uvědomoval jste si riziko výpovědi?
Čas od času jsem na to myslel, ale pořád jsem vydělával. Říkal jsem si, že by banka nevyhodila někoho, kdo jí přináší tolik peněz.
Ale pořád jste nevydělával, ne? Riziko výpovědi při odhalení fiktivní a navíc ztrátové operace vám muselo být zřejmé.
To je pravda. Hodně makléřů už kvůli ztrátám muselo odejít.
Přesto jste do toho rizika šel?
Dostal jsem se do spirály, kde jsem na tuto otázku prostě nemyslel. Bylo moc pozdě.
Výroční prémie určovali vaši nadřízení. Podle jakých kritérií?
To se taky ptám. Říká se, že roční bonus se pohybuje mezi třemi a sedmi procenty zisku makléře.
Takže vaše tajná „matrace“ do výpočtu bonusu nevstupovala?
Ne... Zhodnocení na 1,4 miliardy je velké a přišlo příliš rychle z 500 milionů (z konce října 2007) na 1,6 miliard na konci listopadu, aniž bych to mohl bez obav zveřejnit. Je pravda, že je to mimo proporce vykázaného výsledku...
Všiml si někdo, že jste během prvních dvou lednových týdnů uzavřel pozice za 50 miliard eur?
ěl jsem pocit, že trh ožije.
Proč jste vsadil tolik?
Byl to způsob, jak snížit mou průměrnou cenu, a taky protože jsem věděl, že trh na samém dnu velmi rychle vzroste... Doufal jsem, že si toho nikdo nevšimne.
Jste v nějakém hráčském klubu?
Ano, hraju biliár...
Trváte na tom, že vaším jediným cílem bylo vydělat peníze bance a že jste toho na konci roku 2007 dosáhl?
Ano. Připomínám, že zveřejněný výsledek byl 55 milionů eur a že 1,4 miliardy eur se neukázala v mém výkazu zisků a ztrát, ale je skutečná. Ta částka mi bránila to oznámit vedení. Měl jsem to ale v úmyslu a přemýšlel jsem jak.
Jak jste si představoval, že byste to oznámil a nepřišel o plat?
Doufal jsem, že když oznámím zisk 1,4 miliardy, že je to uklidní.
Nepředstavil jste si, že by přišla sankce za způsob, jakým jste ho dosáhl?
To nedokážu zhodnotit. Banka má hlavní cíl vydělávat peníze. Jak by obhájili sankci vůči obchodníkovi, který jim tolik vydělal?
Vaše pozice na trhu byly stabilní do konce března 2007, ale pak až do začátku července a od konce září do konce listopadu jste byl daleko agresivnější a investoval více. Proč?
V dubnu začal problém se subprimes (hypotéky pro nemajetn v USA). Projel jsem tisk a zjistil, že se mluví jen o slabém riziku nákazy na banky a ekonomiku. Začal jsem se tomu více věnovat a rozhodl jsem se prodat futures (termínové kontrakty) a zvednout prodávající pozici. Postupně jsem byl přesvědčenější, že je tu riziko propadu trhu. Vyšrouboval jsem svou pozici v půlce července až na 30 miliard eur a na konci července jsem sklidil zisk.
Byl jste tehdy v klidu?
Ne. Ale věřil jsem své analýze.
Jak byste se bránil, kdyby Société Générale odhalila ty ohromné sumy ve chvíli, kdy jste byl v minusu? Mezi březnem a dubnem jste v jednu chvíli ztrácel 2,5 miliardy eur.
Hájil bych se stejně. Věřil jsem, že se trh obrátí. Zároveň vám opakuji, že v té době moji nadřízení dostali několik varování z trhu. Mám za to, že o mých pozicích věděli.
Proč se vás tedy kontroloři nepokoušeli zastavit?
Hodilo se jim, abych vydělával.
Neodpovídáte na mou otázku. Mluvím o období, kdy jste byl ve ztrátě.
Kdyby se to odhalilo v tu chvíli, celý tým by vyhodili. Včetně mých přímých nadřízených. Jako vlastně teď. V obou případech by však banka měla důvody zavřít oči. Ať už vydělávám nebo prodělávám.
Nic vás nemohlo zastavit?
Tak nějak.
Skutečně si to myslíte?
Riskoval jsem v obou případech. V mém zájmu bylo skrývat mé závazky před šéfy, abych nepřišel o práci. A v jejich zájmu bylo nic neříct ze stejných důvodů.
Nesouhlasím... V zájmu nadřízených bylo vás zastavit už loni v únoru, kdy jste byl v minusu. Jediný důvod, proč to neudělali, je ten, že jste to dokázal dobře zamaskovat. Na rozdíl od vás se v té chvíli nemuseli bát o své platy a místo.
Od začátku dubna dostávali mí šéfové P. B. a M. R. dopisy z účetního oddělení... Dozvěděl jsem se jen, ať se starám to urovnat. Nezasáhli. Nereagovali ani na další varování, muselo se jim to hodit. Oni i já děláme stejnou práci. Vědí, jak funguje.
Proto jste se letos nebál zvednout pozice na 50 miliard?
Jejich pasivita by mě vedla k tomu, že bych pokračoval. Byl jsem uvnitř spirály a nevěděl jsem, jak ven.
