Všech možných informací ze soukromí využívali náboráři podniku Pragokov Láďa Pitras a Oto Vacák, aby pak pracovníky přetáhli do svého podniku. Nabízeli závodní byty, stejně jako rekreace ROH.
Řeč je o filmu Já to tedy beru, šéfe...! V něm na nedostatkové pozice přetahovali lidi hlavní představitelé Luděk Sobota a Petr Nárožný.
Za minulého režimu, kdy panovala drtivá přezaměstnanost a lidi do jednotlivých fabrik chyběli, to byla praxe opravdu běžná.
"Podstata měla reálný základ, a i dnes je to velmi podobné. V minulosti byly platy svázané tabulkami a přeplácet nedostatkové profese nikdo nemohl. Proto velkou roli hrály benefity, jako především schopnost podniku zajistit pro své zaměstnance tenkrát velmi nedostatkové byty," říká Jiří Halbrštát z personální agentury Manpower.
Náboráři zmizeli, lovci lidí cílí jen na vysoce kvalifikované zaměstnance
Dnes už klasičtí náboráři většinou ve firmách nejsou. "Většinu práce zastanou agentury nebo headhunteři. Ale stále je běžné, že existuje interní specialista náboru, který je součástí personálního oddělení," říká Milan Novák, šéf personální agentury Grafton Recruitment.
Jenže ti většinou nepokukují do cizích firem, kde by případného dělníka či úředníka mohli přetáhnout.
Podobnou praxi tajného oslovování lidí u konkurence převzali snad jedině specializování lovci talentů – headhunteři. Ti se však zaměřují na vysoce placené manažery a zkušené odborníky, které není možné nalézt volně na trhu. Firmy si navíc takové lidi často hlídají.
Nedostatkovým zbožím jsou v téhle kategorii především zkušení obchodní ředitelé, finanční šéfové, ale také techničtí specialisté a odborníci z IT.
Na úřadech přibývá práce
Nicméně hitparáda nejhledanějších pozic podle statistik z pracovních úřadů i personálních agentur naznačuje, že skuteční masově poptávaní pracovníci se pohybují v místech, kde žádný lovec talentů nehledá.
Ze statistik totiž vyplývá, že nejhledanější jsou lidé, kteří nestojí v čele firem a k výkonu práce nepotřebují několik vysokých škol či znalost tří cizích jazyků. Často je problém spíše v tom, že pozice jsou náročné, ale zároveň špatně placené. Lidé se do nich proto raději nehrnou. I proto se nyní nejvíce hledají finanční poradci a obchodní zástupci, stejně jako třeba servírky a řidiči motorových vozidel.
"Ano, nejhůře obsaditelná místa jsou pozice obchodních zástupců a také pojišťovacích agentů. Tato místa jsou provozována převážně na živnostenský list. Často je požadován vlastní automobil, pozice vyžaduje časté cestování a je časově náročná," říká zástupce ředitele Úřadu práce v Mladé Boleslavi Lubomír Kiš.
Dělníci jsou velmi žádaní
V popředí zájmu jsou stejně jako za času náborářů Pitrase a Vacáka také pozice ve výrobě, na stavbách a v dílnách různého účelu.
"Již několik let se nejhůře vyhledávají řemeslníci. Řemeslo je mezi mladými velmi nepopulární, není prostě ‚in‘. Stále více však platí, že řemeslo má zlaté dno a šikovný tesař nebo instalatér si může zajistit dobrou životní úroveň," myslí si Jiří Halbrštát.
Mnoho nabídek je na úřadech práce také pro kováře, zámečníky, dělníky k montážním linkám, ale také pro prodavačky do obchodů, švadleny nebo pradleny.
Již tradičně na trhu chybějí zdravotní sestry, lékaři, nově i veterináři. Problém s obsazením těchto pozic souvisí podle personalistů a lidí z úřadů práce především s nedostatkem vhodných a kvalifikovaných pracovníků splňujících všechny požadavky firem.
"Třeba zdravotní stav, chybějící odborné zkoušky a oprávnění, jazykové schopnosti. U dělnických profesí, zedníků či zámečníků je problém ve velké fluktuaci, což vyplývá spíše z požadavků na tyto profese a ze špatných pracovních podmínek – práce načerno, nízký plat," říká Martina Kubínová, mluvčí ostravského úřadu práce.
Nejhledanější pozice1. Finanční poradci Pramen: MPSV, úřady práce |