Kateřina Haring

Kateřina Haring | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Podnikatelky to mají těžší, banky jim často nevěří, říká šéfka asociace

  • 49
Ženy měly na restart svého podnikání po prvních vlnách pandemie méně prostoru než muži, protože musely věnovat čas rodině a domácnosti, upozorňuje prezidentka Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek Kateřina Haring. Ženy přitom častěji podnikají ve službách, které covid zasáhl více než jiné oblasti.

Sama Kateřina Haring podniká v jednom z nejpostiženějších oborů – vytváření stánků pro veletrhy a výstavy. Výnosy její Dynamic Group se propadly o 96 procent.

Mají podnikatelky z uplynulých měsíců s covidem jinou zkušenost než podnikatelé?
Dělaly jsme průzkum jak v naší asociaci, tak celosvětové a společné měly odpovědi to, že ženy-podnikatelky denně v ostrém covidu věnovaly o tři hodiny více času péči o domácnost a děti, a to na úkor podnikání. Zpráva Sociologického ústavu Akademie věd ČR například upozornila na skutečnost, že opatření proti pandemii dopadla daleko více na ženy než na muže. Je to alarmující už jen proto, že ženy v důchodovém věku daleko častěji bojují s chudobou.

Nakolik klesly výnosy firem členek vaší asociace?
Polovině firem našich členek výnosy klesaly o 30 až 50 procent z celkových výkonů za rok. Firmy držel Antivirus, naše členky ho čerpaly ze 44 procent. Jenže ten pomohl jen do června tohoto roku, pak už musely některé z nich zaměstnance propustit. V malé rodinné firmě přitom propouštíte obezřetně, protože dobrých lidí je na trhu málo. Zvláště v oborech, které se dosud především rozvíjely a šly kupředu.

Které obory máte na mysli?
Hotely, restaurace a služby všeobecně. My konkrétně se věnujeme zajišťování stánků pro výstavy a veletrhy a byl zaznamenán pokles výnosů o 96 procent, což se nedá udržet. Ze dvou tisíců firem, které působily v byznysu okolo výstav, nás zůstalo asi dvacet.

Vám se firmu zatím daří držet při životě?
Nemáme obraty. Reálně trvalo rok od vypuknutí pandemie v Česku, než byl vypsán program Covid – Veletrhy. Nehledě na to, že lidé, kteří stánky fyzicky montovali v zahraničí, si našli jinou práci. Nemohli čekat.

Budete se moci vrátit ke svému oboru?
Já bych hrozně chtěla, protože mě to bavilo, ale pokud situace nebude v březnu lepší, tak nevím. Na začátku jara se totiž koná dost významných výstav a veletrhů, ať už z cestovního ruchu, potravinářství, či strojírenství. Firmy nicméně tyto akce chtějí, potřebují se potkat osobně s klienty, a to v online prostředí neuděláte.

Restrikcí je v porovnání s tvrdým lockdownem méně, ale v normálu nejsme. Jak vypadá situace podnikatelek teď?
Když jsme dělaly průzkum na začátku léta, jen 40 procent žen uvedlo, že počítá se zvýšením tržeb, zbytek očekával stejné nebo nižší tržby. Třeba v našem oboru nic nestartuje. Akce mohou být jen do tisíce lidí, přičemž výstavy nebo veletrhy se sice konají, ale je jich málo, spousta z nich je posunutá a ty, které se konaly, mají třetinovou účast.

Počet podnikatelek přesto loni podle statistik vzrostl.
To je dobře, ale pořád je nás málo.

Proč ženy potřebují svou asociaci, když je tolik různých podnikatelských spolků?
Jsme členkami celosvětové asociace Femmes chefs d’entreprises mondiales, která vznikla ještě před založením Organizace spojených národů na sklonku druhé světové války. Podnětem bylo to, že zakladatelka Yvonne Foinantová přišla o manžela a hledala inspiraci a podporu, jak podnik vést. Tehdy totiž nebylo běžné, aby se žena věnovala vedení firmy. Asociaci založila v Marseille, poté ji rozšířila po celé Francii a nakonec i do dalších zemí. Dnes je členy 120 asociací z různých zemí napříč všemi kontinenty, v nichž se sdružuje kolem pěti milionů žen. A proč asociaci potřebují? Mají jiný přístup než muži. V práci se snaží skloubit také péči o rodinu a domácnost. A jelikož žen je v podnikání málo, je dobré si zkušenosti předávat a pomáhat si jak z obchodního hlediska, tak třeba organizace času.

Kdo jsou tedy členky tuzemské asociace?
Naše členky jsou z 27 různých oborů. Přehled jsme si dělaly, protože jsme jezdily na různé obchodní mise. Jsou to ženy malých a středních podniků, tedy do 250 zaměstnanců. Našimi členkami jsou ale také dámy, které vedou dost velké podniky. I ty si předávají zajímavé zkušenosti.

Jaké jsou rozdíly mezi podnikatelkami a podnikateli, když hledají obchodního partnera nebo shánějí peníze na nový projekt?
Existují průzkumy, z nichž vyplývá, že ženy jsou znevýhodněné. Dělala je OSN i naše celosvětová asociace. Například podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo Evropské unie ženy provozují podniky, které více spoléhají na samofinancování.

Žena, která přijde do banky a žádá o úvěr na podnikání, to navíc má těžší, protože banka jí často nevěří. My jsme se dohodly na spolupráci se společností Reflex Capital a za tuto spolupráci jsem hrozně ráda. Tento investiční fond vybudoval Ondřej Fryc, zakladatel Mall.cz, s nímž jsme se dohodly, že když narazíme mezi podnikatelkami na zajímavý projekt, podívají se na to. Není to postavené pouze na genderu, oni podporují i podnikatele, ale my jsme garantem, že je zde možnost projekt posunout dál i pro podnikatelky.

Proč myslíte, že banky ženám nevěří?
To se musíte zeptat jich. Asi jim nezapadáme do tabulek. Když dělají ženy rozvahu, nedovedou být až tak vzletné jako muži, více se drží při zemi a jsou realističtější.

Nejsou ženy naopak o to stabilnější v podnikání?
Ženy přirozeně méně riskují, jejich podniky jsou až na výjimky spíše malé a střední. Žena se více spoléhá sama na sebe, proto i v podnikání staví firmu tak, že co už nedovede obsáhnout sama, do toho se nepouští. To mluvím ze svých zkušeností a rozhovorů s podnikatelkami z různých zemí.

Jak je to s hledáním obchodních partnerů?
My se snažíme ženy propojovat tím, že působíme v mnoha regionech. Ne vždy se členky mezi sebou znají, takže propojování funguje skvěle. A tento přesah máme i do zahraničí – nyní jsme například utvořily zajímavou spolupráci na Myanmaru.

Z vašeho průzkumu vyplývá, že podnikatelky po covidu chtějí inovovat. Jak?
Mohu uvést třeba příklad, kdy se majitelka eventové agentury rozhodla vrátit do školství, protože neměla žádné zakázky. Začala se dívat novým směrem. I já sama mám rozdělané projekty. Ale v tomto covidovém čase to nejde rychle – vždy uděláme krok nebo dva dopředu a pak stojíme a čekáme, protože ten má covid a tamten nemůže vycestovat.

Na duben chystáme hybridní konferenci „Ženy v byznysu“ s podtitulem „Umění se prosadit“, protože žena může být vidět a slyšet, i když jí není vlastní tlačit se dopředu. Naučíme je techniky, jak toho dosáhnout a nepůsobit u toho agresivně a arogantně.