Ministr financí Eduard Janota.

Ministr financí Eduard Janota. | foto: Michal Sváček, MAFRA

Janota: Progresivní zdanění ano, ale s maximální sazbou 31 procent

  • 941
Ministr financí Eduard Janota se nebrání progresivnímu zdanění fyzických osob a zrušení superhrubé mzdy. Zdanění by ovšem mělo být s nejvyšší sazbou 30 až 31 procent, uvedl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. ČSSD navrhuje ve svém volebním programu obnovení progresivního zdanění s nejvyšší sazbou 38 procent.

Janota ovšem zároveň považuje za rozumnější v době krize zvyšovat nepřímé daně.

"V době krize bychom neměli zvedat přímé zdanění, jsou jiné nástroje. Chceme zvýšit zaměstnanost a přitom bychom firmám brali zdroje. Jsem spíše pro zvyšování nepřímých daní," uvedl ministr. Zároveň upozornil, že je třeba se orientovat především na škrty v rozpočtu.

Případné zvýšení daně z příjmu právnických osob o jeden procentní bod přinese rozpočtu podle Janoty maximálně tři miliardy korun. Zvýšení korporátních daní navrhují ve volebním programu sociální demokraté, a to na 21 procent ze současných 19 procent.

Podle hlavního ekonoma Českomoravské komory odborových svazů Jaroslava Ungermana ovšem nehraje v rozhodování firem ohledně investic zvyšování daní o jeden nebo dva procentní body vůbec žádnou roli.

Rozpočet se vyvíjí podle očekávání

V diskusním pořadu se řešil i státní rozpočet. Podle Janoty výsledky státního rozpočtu za první dva měsíce letošního roku nenaznačují, že by se hospodaření státu mělo letos dostat do problémů. "Hodnotit něco po dvou měsících je předčasné, ale zatím jsem v klidu. Zdá se, že rozpočet vychází tak, jak jsme předpokládali," uvedl v ČT.

Většina položek rozpočtu se zatím ve srovnání s plány podle ministra plní lépe."Nevidím riziko v dané chvíli jakkoliv zpochybnit, co jsme nastavili v rozpočtu. Ukazuje se, že rozpočet je postaven reálně a bylo správné nechat odhad růstu ekonomiky při přípravě rozpočtu na 0,3 procenta," uvedl Janota.

Jednou z mála položek, které se vyvíjejí hůře, je podle ministra příjem ze sociálního pojistného. Ten totiž klesá kvůli rostoucí nezaměstnanosti. Ministerstvo financí očekává letos míru nezaměstnanosti v průměru kolem deseti procent.

Makroekonom Českomoravské komory odborových svazů Jaroslav Ungerman nevylučuje letos růst nezaměstnanosti až na 12 procent. Jako jeden z největších problémů nezaměstnanosti označil problémy absolventů škol s hledáním práce.

Schodek rozpočtu ke konci února činil 10,6 miliardy korun, zatímco loni ve stejném období rozpočet vykázal přebytek 5,4 miliardy korun. Přesto je podle Janoty výsledek lepší než loni, protože loni vláda do rozpočtu převedla téměř 32 miliard z rezervních fondů, což statistiku zkresluje.

Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 162,7 miliardy korun; loni rozpočet skončil v rekordním deficitu 192,4 miliardy korun.