V USA je o absolventy škol zájem i přesto, že ekonomika země v posledních měsících zpomalila. "Zdá se, že plány týkající se náboru nových absolventů zůstávají i přes klesající trend na celém trhu práce stále pevné," uvedla Alice Punch, šéfka Korn/Ferry v Praze.
V rámci starého kontinentu se ale o stagnaci na trhu práce nedá mluvit. "Pořád platí, že v Evropě je největší nedostatek lidí za posledních třicet let a nic se na tom nezměnilo ani se situací v USA," řekl Aleš Křížek z personální agentury Robert Half International.
Pro téměř tři čtvrtiny dotázaných (průzkum oslovil manažery firem z více než 90 zemí včetně České republiky) je rozhodujícím faktorem k přijetí absolventa pohovor. Praktické zkušenosti jsou nejdůležitější pro 21 procent zaměstnavatelů. Jen pět procent se rozhoduje podle reputace školy a čtyři procenta podle referencí.
Kdo stihl pracovat, má výhodu
"Spousta lidí, kteří chtějí nebo potřebují z finančních důvodů pracovat už během studia, jsou daleko vyzrálejší a při pohovoru pak bývají daleko lépe připraveni," sdělil Křížek. Praxe během studia také zvyšuje cenu absolventa na trhu práce. To platí zejména o IT oborech, kde se dá dobře spojit škola s praxí.
Právě IT specialisté patří v Česku mezi nejvyhledávanější pracovní sílu. "Největší poptávka je po absolventech v oborech telekomunikace, IT, farmacie - už dávno neplatí, že farmaceutický reprezentant musí být lékař, stavebnictví a bankovnictví," vyjmenoval personalista Marek Strieborný z agentury Axial.
Přednosti absolventů jsou podle Strieborného ve schopnosti učit se, přijímat informace a reprodukovat je. Informace ale už neumějí získávat a někdy mají problémy s komunikací. "Nejsou zvyklí absolvovat obchodní jednání nebo jakékoliv osobní jednání, ale je to nezkušenost, nic jiného," uvedl personalista.
Průzkum ukázal, že z firem, které letos plánují přijmout absolventy, se jich 65 procent chystá zaměstnat větší (30 procent) nebo stejný (35 procent) počet než v minulých letech. Tento trend odborníky nepřekvapuje. Podle Křížka je takový nedostatek odborníků, že firmy nemají jinou možnost než přijímat absolventy a ve výsledku se jim vyplatí vychovat si je a zaškolit.
Nezkušení chtějí hodně peněz
Nejčastější chyby, kterých se mají právě dostudovaní vysokoškoláci dopouštět je, že si nezjišťují informace o firmě, u níž se ucházejí o práci. Myslí si to 59 procent firem. "S tím souhlasím. Pokud ale pohovor absolvují prostřednictvím personální agentury, tak je chyba na její straně," řekl Strieborný.
Druhou nejčastější chybou je, že se ucházejí o místo, pro které nemají dostatečnou způsobilost (18 procent). Neprofesionální přístup kritizovalo 12 procent firem a 11 procentům se zdá, že absolventi mají přehnané požadavky na plat.
Neadekvátní nároky na plat připisují odborníci nedostatku zkušeností absolventů. Jsou ale případy, kdy naopak pracují za menší peníze, než by si zasloužili, jen kvůli získání praxe. To se týká například právníků.
Kromě zmíněných neduhů mají často absolventi ještě jeden problém. "Nedovedou se ze studentského a bohémského života přeorientovat na klasický, produktivní způsob práce," doplnil Strieborný.
Ani v Mostě nekončí absolventi na "pracáku"
Díky velké poptávce firem tak jen nepatrný zlomek čerstvých vysokoškoláků končí na úřadech práce. Například v okrese Most, kde je největší míra nezaměstnanosti v celé republice (v červnu 12,4 procenta), je jen procento nezaměstnaných z řad absolventů.
V regionu firmy lákají mladou pracovní sílu na takzvané absolventské programy. Nabízejí vysokoškolákům například stipendia a na oplátku chtějí, aby pro ně pracovali. Do těchto programů se v Mostě zapojila třeba Mostecká uhelná společnost nebo Česká rafinérská.
"Neznamená to, že by firmy dávaly automaticky přednost absolventům před lidmi s praxí," řekl ředitel úřadu práce v Mostě Oldřích Malý. "Protáhnou je provozem a vysokoškoláci po roce zůstanou, nebo odejdou. Většinou ale zůstávají," dodal.
