(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Petr Topič, MAFRA

Volných hrobů je na hřbitovech dost. Lidé upřednostňují rozprášení

  • 22
S blížícím se Svátkem zesnulých přibývá na hřbitovech svíček, věnců a jiných dekorací. Ostatky však ze hřbitovů postupně mizí, lidé své blízké raději rozpráší v přírodě nebo pohřbí na zahradě, uvádí předseda Asociace soukromých pohřebních služeb Jaroslav Mangl. Správa pražských hřbitovů naopak snížený zájem neeviduje.

„Volných hrobů je habaděj,“ říká Mangl a poznamenává, že trendy v poptávce se pomalu mění. „Mladší generace už netouží po ukládání ostatků na hřbitovy. Spousta lidí hroby ruší a stěhuje si ostatky domů nebo na zahrady,“ dodává. Jako hlavní důvod vidí velké investice do náhrobků a hrozbu, že provozovatelé veřejných hřbitovů nejsou schopni dostatečně zabezpečit vystavené dekorace před zloději.

„Prodáváme ohromnou spoustu okrasných pouzder na urny a lidé je mají přímo doma, například v obýváku s fotkou a svíčkou,“ říká Mangl. Podle ředitele Správy pražských hřbitovů Karla Koblihy je v hlavním městě 90 procent těl zpopelněných. „Dalším trendem je rozprašování popela na místech, ke kterým měli zesnulí nějaký vztah,“ dodává Mangl. Podle legislativy však mohou pozůstalí rozprášit popel jen na svých pozemcích. V ostatních případech musejí požádat majitele o povolení.

Dekorační trendy

Černá stužka na věncích už není trendem. „Klienti chtějí vzpomínat spíše na to dobré, a proto volí světlejší přírodní barvy,“ říká Zdeňka Charbuská z květinářství Flowers and More. Na ústupu jsou podle ní i umělé přízdoby a stužky s nápisem „vzpomínáme“.

Velmi poptávané jsou podle Aleny Šmejkalové z Bullberbyn decor především přírodní materiály jako vřesy a chryzantémy. „Dlouhodobě nejžádanější je oranžová barva a všechny ostatní barvy podzimu,“ dodává Šmejkalová. 

Základem dušičkového nákupu zůstávají také hřbitovní svíce. Mezi nejčastěji kupované patří svíčky s LED diodou či olejové, které vydrž hořet až tři dny.

Zdroj: ČTK

Místa stále jsou

Z pohledu Správy pražských hřbitovů (SPH) je však zájem o místa na hřbitovech stále stejný. „Je pravda, že se lidé kloní k alternativnějším formám pohřbívání. Už třetím rokem nabízíme ,les vzpomínek’, kdy se popel zemřelých ukládá ke kořenům stromů. Tam jsme zachytili vzrůstající tendenci. Ale úbytek zájmu o hroby jsme nezaznamenali,“ říká ředitel SPH Karel Kobliha. 

Místa na hřbitovech stále jsou. Například Olšanské hřbitovy, které jsou s více jak 120 tisíci hroby největší v Praze, mají téměř 35 tisíců volných míst. „Zhruba u 30 procent nejde o prázdné hroby, ale o místa, kde není zaplacené nájemné. Čekáme vždy tři roky, zda se nám poslední evidovaní majitelé ozvou a každý rok posíláme upomínky,“ říká Kobliha. Po třech letech je hrobové místo evidováno jako volné a SPH s ním může volně nakládat.

„V současnosti je kapacita dostačující. V budoucnu ji však budeme muset řešit. Máme asi deset neplatičů, které písemně upozorňujeme. A většinou nám dluh zaplatí,“ dodal Milan Vítek, vedoucí oddělení komunální údržby radnice Blansko. Naopak nedostatek míst na hřbitově hlásí Břeclav, která momentálně své kapacity rozšiřuje. 

Napříč městy se také výrazně liší cena nájemného. Zatímco v Blansku stojí pronájem metru čtverečního u klasického hrobu 35 korun na rok, v Brně zaplatí zájemci 50 korun a ve Znojmě dokonce 78 korun.  Jednohrob zde tak vychází v průměru na tisíc korun za pět let. 

V Praze se částka vyšplhá ještě výš. Za metr čtvereční zaplatí zájemci 120 korun ročně. Za deset let, na které se platí nájem předem, si tak hřbitovy účtují pět až sedm tisíc korun za urnový hrob. „My se samozřejmě pereme s tím, že máme poměrně drahé nájmy. Jsme vázaní vyhláškou magistrátu, kde je nájem předepsaný. Olšanské hřbitovy jsou samozřejmě něco jiného, než je například hřbitov v Hlubočepích. Chtěli bychom to nějak diferencovat,“ dodává Kobliha.

,