Zdeněk Chmelík, ředitel liberecké firmy Metalo

Zdeněk Chmelík, ředitel liberecké firmy Metalo | foto: archiv Z. Chmelíka

Elity zešílely. Radí nám, abychom se zadlužovali, říká liberecký podnikatel

  • 182
Stát pomocí dluhů zakonzervoval podniky v podobě, v jaké mohly fungovat během blahobytu. Až se po pandemii proberou k životu, zbankrotují, protože nebudou připraveny na novou ekonomickou realitu, předvídá liberecký podnikatel Zdeněk Chmelík. „Jestli vláda někomu pomáhá rozjet byznys, tak jsou to exekutoři a insolvenční správci,” dodává.

Ministr Karel Havlíček se nedávno chlubil, že vláda připravila na podporu podnikatelů 100 miliard korun. Pomohla vláda i vám?
Vláda mi nepomohla vůbec v ničem.

A co státní podpůrné programy jako Antivirus nebo COVID?
Jde o nabídku s nejistým výsledkem, která je náročná na administrativní zpracování. Nemohu najmout účetní, daňového poradce a zaměstnat je na několik dní vyplňováním žádostí, které nemusí nic přinést. Transfer peněz k podnikatelům se přitom dá vyřešit jednoduše a bez administrativní zátěže, například formou odpuštění odvodů a daní. Stát by si oprávněnost podpory mohl zkontrolovat následně při podání daňového přiznání za rok 2020. Jednoduché, efektivní, rychlé a není k tomu potřeba žádný aparát na straně státu ani firem. Forma pomoci, kterou teď vláda nabízí přes podpůrné programy, je vhodná pro velké podniky. Malé však spíše zahltí a zbytečně naplní nadějí, která se nakonec může rozplynout.

Většina úvěrů z projektu pomoci COVID I byla zamítnuta, COVID II si vede líp

Vláda už několik týdnů jedná takřka den co den, a vy řeknete, že pro podporu podnikatelů nic neudělala?Dělá, co by dělat neměla. Zachraňuje firemní zisky. Brání tak ekonomice, aby se ozdravila. Snaží se zachránit život v podobě, v jaké existoval v prosinci roku 2019. Jenže takový už nikdy nebude. Vláda likviduje zdravou míru podnikatelského rizika a vzkazuje firmám – chovejte se, jako kdyby se vůbec nic nestalo. Nasaďte si růžové brýle, nic nedělejte, nepropouštějte zaměstnance a čekejte. Jednoho dne pandemie pomine a svět bude stejný jako dřív. Jenže nebude, trh prochází radikální proměnou. Firmy se musejí co nejrychleji adaptovat na nové podmínky. 

Jak se adaptovala vaše firma?
Sedli jsme si s kolegou ke stolu a začali škrtat. Když vypukne krize, jdete po nákladech jako tygr. Věděli jsme, že musíme propustit lidi. Platy u nás činily 35 procent nákladů a dalo se předpokládat, že všechny zaměstnance nevyužijeme, protože nastane odliv zakázek. Zmenšil se objem práce, zmenšil se trh. Vyrábíme vrata, brány a oplocení pro velké průmyslové podniky a ty se zákonitě musely dostat do útlumu. Tam nastala chvíle, kdy nám stát mohl pomoct.

Čím by vás tehdy vláda potěšila?
Víte, kolik se vyplácí na odstupném, když někoho propustíte? Možná teď mluvím jako zlý kapitalista, ale ochrana zaměstnanců firmy znehybňuje. Nechápejte mě špatně, nechci rušit zákoník práce. Jenže v mimořádně těžkých dobách by měla mít vláda připravený mechanismus, který ulehčí rychlou restrukturalizaci ekonomiky.

Místo umělého udržování pracovních míst měl stát firmám říct: Zaplatíme za vás odstupné zaměstnancům, které potřebujete propustit a postaráme se o ně. A vy se snažte zvýšit efektivitu výroby, abyste odvrátili riziko, že zkrachujete. V ideálním případě by navíc úřad práce dořešil formality spojené s propouštěním, čímž by podnikatelům odpadla část administrativy. Všechny síly by pak mohli vrhnout na to, aby udrželi svoje podniky na trhu. 

Kolik zaměstnanců jste propustil?
V první fázi sedm a pak, když se proměnila skladba zakázek, ještě další tři. Dali jsme výpověď všem, kteří byli ve zkušební době a neprodloužili jsme pracovní smlouvy, které končily. Ke klidnému spaní to ale nestačilo. Zkusili jsme proto požádat zaměstnance, aby souhlasili se snížením platu o dvacet procent.

Liberecký podnikatel Zdeněk Chmelík

Zdeněk Chmelík (*1975) vystudoval strojírenství, řídí rodinnou firmu METALO, která vyrábí průmyslové brány, vrata, nakládací můstky a automatizované vjezdy. Současně působí jako městský zastupitel v Liberci. Je členem TOP 09.

Jak na to reagovali?
Ze čtyřiceti sedmi lidí na to nekývl jenom jeden. Nebylo jednoduché stoupnout si před ně s takovou prosbou. Moc si vážím těch, kteří naše důvody pochopili a vyšli nám vstříc. Každopádně to byl dobrý test loajality. 

Existují tři důvody, proč může zaměstnanec takový návrh odmítnout. Buď je tak mizerně ohodnocen, že už nemůže jít s platem dolů. Nebo je to pendler. Anebo může mít jednoduše pocit, že nemá proč ustupovat. Každopádně po takové akci jasně víte, kdo vám v nouzi vyšel vstříc a s kým se budete chtít rozloučit, až dojde k dalšímu propouštění. 

Jak jste se cítil, když jste rozdával výpovědi a snižoval platy?
Blbě. Myslím, že taková věc je nepříjemná pro každého. Naštěstí jsem věděl, že budou mít co jíst, kde bydlet, budou mít na otop, uživí děti. Nikdo se nemusel stěhovat z domku do garsonky, nebo z garsonky pod most – šlo jenom o omezení spotřeby.

Více práce za méně peněz

Firmě propouštění pomohlo?
Efektivita práce se okamžitě zvýšila. V posledních letech byla tak nízká nezaměstnanost, že jsme byli rádi, když jsme zaměstnance sehnali. A tak jsme najímali i lidi, kterým práce od ruky moc nešla. Věděl jsem třeba, že mám ve firmě chlapa, který pracuje tak dvě hodiny denně. Ale byl jsem za to rád, protože jsme potřebovali zvládnout zakázku. Když pak vypukla pandemie, zaměstnanci rychle pochopili, že na trhu práce začíná být dusno. A začali se více snažit.

Takže vaši zaměstnanci pracují více, ale za méně peněz? To je noční můra Karla Marxe.
Přesně tak. Splněný sen kapitalisty! Všem zaměstnavatelům teď paradoxně pomáhá, že už není přehřátá ekonomika a extrémně nízká nezaměstnanost, která ničí motivaci. O to víc mě děsí, že se vláda snaží firmy zakonzervovat. Nemůžeme přece platit zaměstnancům za to, že sedí doma a nechat jezdit ve Ferrari lidi, kteří mají předlužené firmy.

Takže podle vás není dobře, že vláda nalívá peníze do ekonomiky?
Podle mně je neutrácí dobře – kupuje si za ně jenom čas. Neinvestuje, nepodporuje změny,  které by zohlednily proměnu trhu. Epidemiologickou situaci zvládl stát dobře, ale pro oživení ekonomiky podle mě nedělá nic. I morálně je to devastující. Elity vlastně říkají lidem – zadlužujte se, my vám to doporučujeme.

Vláda v podstatě převzala roli bank. Rozdává peníze a banky dělají pošťáka, který je doručí každému, na koho státní úředník ukáže prstem. Jenže půjčky mají v podnikání smysl jenom tehdy, když se vám dobře daří. Pokud chcete postavit novou halu, koupit nové stroje, inovovat, tak proč ne – víte, že budete mít z čeho půjčku splácet. Ale je rozumné půjčovat si, když se podnik sotva drží nad vodou? Není levnější a prozíravější nechat ho padnout a starat se nějaký čas o nezaměstnané?

Takže podle vás půjčky ekonomiku neoživí?
Představte si kadeřnici, která si v televizi poslechla paní ministryni Schillerovou a získala dojem, že bude za vodou, když odloží splátky a vezme si úvěr. Sedí doma a čeká, že se po pandemii vrátí zpátky do světa, v němž stříhala deset zákazníků denně a pohodlně z toho vyžila. Jenže přijde léto roku 2020 a kadeřnice zjistí, že teď musí ostříhat třicet zákazníků denně, aby dokázala splácet dluhy. Fyzicky to nezvládne, a navíc do jejího kadeřnictví denně přijde jen sedm zákazníků, protože se změnila poptávka. 

U velkých firem je princip stejný. Pokud se teď zadluží, nejpozději na podzim začnou mít potíže. Jestli vláda někomu opravdu pomáhá rozjet byznys, tak jsou to exekutoři a insolvenční správci.

„Vláda v podstatě převzala roli bank. Rozdává peníze a banky dělají pošťáka, který je doručí každému, na koho státní úředník ukáže prstem.“

Po pandemii se vytratil půvab globalizace

Proč podle vás vláda nepodporuje firmy jinak?
Do jisté míry politiky chápu, chtějí jít vstříc očekávání voličů, že zachovají starý dobrý svět. Lidé jsou konzervativní a neradi něco mění. Jenže pandemie konzervativní není, změnila úplně všechno. Nemá smysl zavírat před tím oči. Proč by měl stát zachraňovat třeba aerolinky a cestovní agentury? Budeme se všichni tvářit, že se nic neděje a cestovní ruch bude šlapat jako dřív? To nikomu nepomůže. Ať se stát raději postará o lidi, kteří v takových firmách pracovali a firmy nechá zkrachovat. Jejich zaměstnanci sice chvíli pobudou na úřadech práce, ale pak si najdou nějakou smysluplnější obživu.

Odborníci neříkají, že se na podzim bude ekonomice dařit mnohem lépe, než v roce 2019. Naopak, tvrdí, že se jí bude dařit mnohem hůře. Takže se stát vědomě chystá ručit za úvěry, které spousta firem nedokáže splatit. 

Co jako podnikatel očekáváte od státu?
Čekám, že výrazně zeštíhlí svůj aparát a vytvoří zákony, které nastartují strukturální změnu ekonomiky.  A že dokáže jasně definovat, co je pro něj po pandemii důležité. 

Více Moraváků do Prahy, plánuje náměstek primátora Hlubuček podporu turistů

Jaké má být Česko? Vzdělanější, takže budeme rozvíjet výzkum a inovace?  Chceme české brambory a připlatíme si na ně, abychom je už nedováželi ze Španělska? Jsme ochotni platit férovou cenu za výrobky, nebo je budeme dál dovážet za pár drobných ze zemí, kde je vyrábějí děti? Budeme raději vyrábět dražší věci a opravovat je, aby co nejdéle vydržely? Nebo chceme dál po tunách dovážet levné šunty? Uzavřeme se teď více do sebe, nebo se dál necháme ovlivňovat globalizací?

Uzavřel byste Česko více do sebe?
Nevím, jestli Česko, ale rozhodně bych více uzavřel Evropu. Byl jsem velkým zastáncem globalizace. Zdálo se mi skvělé, že už nebude důležité, jestli jsem Čech, nebo Evropan, ale budu jednoduše „člověk“. Po pandemii jsem změnil názor. Díky ní se zřetelně ukázalo, jak je rovnováha globalizovaného světa křehká. Určitě bych byl rád, kdyby pro nás začal být nejbližší soused i osud našeho rodiště důležitější, než to, co se děje na druhém konci světa.

Přírůstek pacientů s covid-19 za sedm dní v krajích

7500

Hlavní město Praha

absolutně na 100 tisíc
Případů 13. 3. 620033 46820,5
Za sedm dní: 620033 46820,5
Za čtrnáct dní: 620033 46820,5
Mrtvých 3989 301,2

Středočeský kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 13. 3. 639850 46193,9
Za sedm dní: 639850 46193,9
Za čtrnáct dní: 639850 46193,9
Mrtvých 4638 334,8

Jihočeský kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 13. 3. 277847 43138,4
Za sedm dní: 277847 43138,4
Za čtrnáct dní: 277847 43138,4
Mrtvých 2948 457,7

Plzeňský kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 13. 3. 264268 44798,9
Za sedm dní: 264268 44798,9
Za čtrnáct dní: 264268 44798,9
Mrtvých 2615 443,3

Karlovarský kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 13. 3. 101223 34352,0
Za sedm dní: 101223 34352,0
Za čtrnáct dní: 101223 34352,0
Mrtvých 1719 583,4

Ústecký kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 13. 3. 335658 40885,8
Za sedm dní: 335658 40885,8
Za čtrnáct dní: 335658 40885,8
Mrtvých 3582 436,3

Liberecký kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 13. 3. 192905 43477,4
Za sedm dní: 192905 43477,4
Za čtrnáct dní: 192905 43477,4
Mrtvých 1668 375,9

Královéhradecký kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 13. 3. 258353 46833,0
Za sedm dní: 258353 46833,0
Za čtrnáct dní: 258353 46833,0
Mrtvých 2369 429,4

Pardubický kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 13. 3. 243418 46572,7
Za sedm dní: 243418 46572,7
Za čtrnáct dní: 243418 46572,7
Mrtvých 2038 389,9

Kraj Vysočina

absolutně na 100 tisíc
Případů 13. 3. 212808 41742,4
Za sedm dní: 212808 41742,4
Za čtrnáct dní: 212808 41742,4
Mrtvých 1923 377,2

Jihomoravský kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 13. 3. 519044 43544,4
Za sedm dní: 519044 43544,4
Za čtrnáct dní: 519044 43544,4
Mrtvých 5393 452,4

Olomoucký kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 13. 3. 277943 43977,3
Za sedm dní: 277943 43977,3
Za čtrnáct dní: 277943 43977,3
Mrtvých 2617 414,1

Zlínský kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 13. 3. 264874 37679,2
Za sedm dní: 264874 37679,2
Za čtrnáct dní: 264874 37679,2
Mrtvých 2455 349,2

Moravskoslezský kraj

absolutně na 100 tisíc
Případů 13. 3. 505763 42128,0
Za sedm dní: 505763 42128,0
Za čtrnáct dní: 505763 42128,0
Mrtvých 5558 463,0
Mapa je obarvena podle sedmidenního přírůstku případů na 100 tisíc obyvatel v daném okrese. Zdroj: Otevřená data ÚZIS.