Funkcionalistickou vilu si postavil svépomocí. Přiznává i chyby

Velkorysá a moderní rodinná vila v Brandýse leží na okraji zahrádkářské kolonie. V tichu, zeleni a s výhledem na Labe. Její majitel může být pyšný: postavil už dva domy, má dva syny a stromů už zasadil také dost.

K výběru místa Tomáš Dvořák, majitel domu a rodák z Varnsdorfu, říká: „Se ženou jsem se potkal při studiích na vysoké škole v Ostravě, pak jsme se přestěhovali do Prahy. Brzy jsme však zjistili, že v Praze není blaze, a začali jsme hledat nějaké menší město v okolí. Už jsme byli rozhodnutí pro Roztoky, nakonec jsme ještě zkusili poslední inzerát tady v Brandýse. A tohle místo úplně změnilo naše plány.“

Terasa je chráněná před větrem ze tří stran.

Původně pracoval v distribučním oddělení velkého vydavatelství, pak ho však otec přemluvil, aby vstoupil do rodinné firmy Samat. Musel tak úplně změnit svůj obor, i když obchod je stále základem jeho práce.

Rodinná vila však nebyla zadarmo. Každý den po práci oblékl montérky a šel na stavbu, kde mu pomáhalo pár zedníků. To trvalo více než rok. Vše si Dvořákovi zvládli udělat sami (včetně zasíťování pozemku), bez stavební firmy. Jen velkoformátová okna a veškeré vnitřní i vnější stínění jim instalovala vlastní firma, která se zabývá výrobou a instalací oken, dveří a zimních zahrad.

Obešli se bez dotací

Dům je postavený podle návrhu architekta Radomíra Grafka z ateliéru RG architects studio. Tepelné čerpadlo, podlahové vytápění, silné zateplení i okna by parametry pro pasivní stavbu splňovaly, ale o žádné dotace majitelé nežádali. Vše mají na elektřinu, protože na pozemku není zavedený plyn.

Ročně za ni platí kolem 50 000 Kč, což při zastavěné ploše domu 277 m² a vytápěném bazénu není nijak závratná částka.

Je to už druhý dům, který Tomáš Dvořák postavil, přesto sebekriticky vidí i své chyby: „Potíž je například s izolací kolem okapových svodů, které jsou kvůli vzhledu domu zasekané do zdí. Další problém je stínění. Předokenní žaluzie nebo rolety měly být ve všech oknech. Zbytečně jsem šetřil, teď se nám to v horkém Polabí nevyplácí.“

Dům pro rodinu

Dispozice domu je 6+kk. V přízemí najdete velký obývací pokoj a kuchyň o celkové výměře 72 m². Oba prostory odděluje oboustranně prosklený krb.

Dále je tu útulný pokoj pro hosty a také manželská ložnice s koupelnou. Prostorné zádveří i chodba navozují pocit vzdušnosti. V tomto domě se navíc v žádné místnosti necítíte stísněně.

V patře má majitel k dispozici pracovnu se strategickým výhledem na vstupní branku do zahrady. Nechybí další koupelna a „dětské“ pokoje, které obývají synové ve věku 15 a 18 let.

Dům má vlastně několik samostatných křídel, která se spojují u rodinného krbu. Jedno z nich teprve čeká dostavba na letní kuchyň. Lákavé je také atrium „zastřešené“ bohatou vistárií, která v horkém létě poskytuje tolik žádaný stín. Na zahradě se našlo i místo pro zapuštěný bazén s pískovou filtrací a protiproudem.

Tomáš Dvořák je se svým domovem spokojený, je rád, že se u oken i on řídil současnými trendy a neplatí pro něj pořekadlo „kovářova kobyla chodí bosa“.

Trendem jsou dnes velkoformátová okna a zdvižně posuvné dveře, takzvané HS portály. Přesně ty použil ve svém domě i majitel.

„Lidé začali dbát na kvalitu a vzhled oken. Trendem jsou dnes velkoformátová okna, zdvižně posuvné dveře, takzvané HS portály, s čímž jde ruku v ruce i předokenní stínění. Trendům podléhají i materiály. Zatímco poptávka po hliníkových oknech dlouhodobě roste, plast mívá výkyvy,“ vysvětluje majitel domu.

A oceňuje i práci těch, kteří jeho okna osazovali. „Málokdo si uvědomuje, že montovat okna je pěkně těžká práce. Zvlášť dnes, se všemi trojskly a velkoformátovými okny, kdy každý kus váží desítky kilogramů. Není divu, že tady kvalifikovaní lidé stále chybějí.

Názor odborníků

„Venkovní žaluzie by měly být zejména na všech západních a jižních oknech. Oceníte je především přes léto, jelikož jsou dvakrát až třikrát účinnější než vnitřní stínění a dokážou snížit teplotu v místnosti až o 10 °C. Naklopení lamel umožňuje stínit a větrat zároveň. Navíc ušetříte na nákladech za klimatizaci, jejíž dopad na životní prostředí je obrovský,“ vysvětluje Filip Šimara ze společnosti Climax.

„Použité profily Eforte u tohoto domu jsou pro nízkoenergetické a pasivní stavby dobrou volbou, koeficient tepelné prostupnosti celým oknem se při použití trojskla pohybuje kolem U_w = 0,71–0,73 W/m².K. Běžná cihlová zeď má přitom U = 0,25 W/m².K. Z toho vidíte, že tepelné ztráty takto kvalitních oken nejsou nijak dramatické,“ uvádí Petr Sýs, technický a produktový manažer společnosti Deceuninck.