Lázeňská kolonáda v Luhačovicích má za sebou nákladnou rekonstrukci.
A neměli to snadné. Ve čtyřech hlavních kategoriích se utkalo 23 nominovaných, udělena byla i tři zvláštní ocenění generální ředitelky NPÚ, cena pro osobnost památkové péče i ocenění veřejnosti Památky děkují.
V kategorii Obnova památky/restaurování si nejlépe vedly Lázně Luhačovice a.s. Komplexní přístup k obnově lázeňské kolonády s halou Vincentka přinesl kultivaci prostoru i prostupování přírody do architektury, a to s respektem k materiálům a s kvalitou řemeslného provedení.
Rekonstrukce za více než sto milionů korun zpřístupnila veřejnosti i dříve nepoužívaná atria, díky nimž se prostor zvětšil.
Obnova byla důkladná, první v takovém rozsahu za 70 let existence staveb. U 126 metrů dlouhé kolonády se stavbaři museli vyrovnat s celou škálou problémů – od špatného stavu železobetonových konstrukcí až po návrat dávno zaniklých detailů. Třeba rozměrným světlíkem ve střeše kolonády. Kromě toho jí vrátili původní barvy a rozšířili osvětlení.
Lázeňská kolonáda v Luhačovicích je kulturní památkou. Postavili ji podle návrhu brněnského architekta Oskara Pořísky. Pozdně funkcionalistický komplex tvoří tři vzájemně propojené objekty haly Vincentka a Velké a Malé kolonády.
Hala Vincentka otevřela po roční rekonstrukci
4. prosince 2019 |
Lázeňská kolonáda v Luhačovicích září novotou
15. srpna 2019 |
Nález hradby z počátku 12. století pod břeclavským zámkem byl Národním památkovým ústavem vyhlášen českým objevem roku 2019.
Za nález hradby na zámku v Břeclavi z počátku 12. století, který u nás v podobném rozsahu nemá obdoby, se vítězem kategorie Objev/nález roku stala archeologická organizace Archaia Brno. Porota ocenila moderně vedený archeologický výzkum, který byl řádně zpracován a vědecky vyhodnocen.
„Mimořádný objev pozůstatků hradby z počátku 12. století v prostoru břeclavského zámku navazuje na záchranný archeologický výzkum, při němž byly na stejném místě v letech 2009 a 2018 zjištěny mohutné destrukce vypálených mazanic. Tehdy nebylo možné objev interpretovat. Nyní bylo v nižší vrstvě odkryto množství ohořelého dřeva a potvrdilo se, že jde o součásti tělesa hradby, rozsahem i stářím unikátní nález sahající do doby hradištní,“ interpretovala hodnocení poroty mluvčí Národního památkového ústavu Jana Hartmanová.
A co vlastně odborníci v Břeclavi našli? „V jedné místnosti pod zámkem jsme postupně odhalili pozůstatek dřevohliněné hradby, zdejšího významného pohraničního hradu z 11. a 12. století,“ přibližuje Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia.
Rozsáhlá obnova vrátila objektu jeho původní krásu.
V kategorii Prezentace hodnotbyla cena udělena týmu realizátorů expozice Od kamene k soše v obnoveném Městském muzeu Hořice.
Porota vyzdvihla myšlenkově ucelený přístup regionálního muzea k prezentaci hlavního kulturně-sociálního fenoménu dlouhodobě formujícího místo i zdejší komunitu – kamene a jeho zpracování. Ocenila také široké edukační a kulturní aktivity muzea, kterými veřejnosti přibližuje práci s kamenem.
Rozsáhlá obnova vrátila objektu jeho původní krásu a umožnila vybudování nové stálé expozice, která na vysoké úrovni zpřístupňuje hodnoty spojené s kamenem jako umělecko-řemeslným prvkem, který má nejen ve zdejším kraji bohatou historii.
Rekonstrukce vyzdvihla harmonický vztah mezi budovou a expozicí orientovanou na zpracování kamene, které má ve zdejším kraji hlubokou tradici.
Ruinu ve Světlé zachránil Jan Havelka s přáteli ze spolku Dubáci.
Jan Havelka, Petr a Alena Pivoňkovi a Spolek Dubáci stojí za obnovou Beranova hostince v Trávníčku. Získali Cenu za záchranu památky i Cenu veřejnosti.
Tato jedinečně zachovalá památka je důležitým hmotným pramenem pro poznání stavebních zvyklostí a využití venkovských staveb v regionu. Porota ocenila komplexnost obnovy, do níž byly zahrnuty i často opomíjené dobově standardní povrchové úpravy. Ocenila rovněž, že mimo záchranu samotné stavby zde dochází také k návratu doprovodné funkce hostinců – v podobě centra společenského a kulturního setkávání.
Jan Havelka se do kraje kolem Českého Dubu zamiloval v gymnaziálních letech a o místní historii natočil ještě jako student film. Svatbu měl v kostele na kopci nad Trávníčkem a v roce 2018 se tu s manželkou usadil na stálo.
Opravu chalupy financují Havelka a spol. z větší části ze svého, přispěly ale i Liberecký kraj a ministerstvo kultury.
Měli štěstí na řemeslníky, což se v dnešní době rovná malému zázraku. V roubence jsou samozřejmě potřeba především tesaři a truhláři. „Jsou to špičkoví fachmani a myslím, že chalupě díky nim zůstal její duch. U trámů se nechává maximum možného z původního materiálu. Každý má jiný průměr, nikde nekřičí strojovitost, což je nectnost nových roubenek. Do oken zase truhlář dokázal sehnat takzvané tažené sklo. Je nedokonalé, nerovné a s peckami, ale máte pocit, že se díváte skrze opravdu staré okno,“ popisuje Havelka.
Budova Školy architektury vznikla podle projektu Jana Kotěry a Josefa Gočára v letech 1922 až 1924.
Generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková v letošním roce udělila také tři mimořádná ocenění. Za komplexní a mimořádně důsledný přístup k obnově Školy architektury jej obdržela Akademie výtvarných umění v Praze.
Za dlouhodobou péči o záchranu, obnovu, funkční naplnění a prezentaci bylo uděleno Spolku železniční historie Martinice v Krkonoších za otevření muzea a naučné stezky Nádraží Martinice.
Třetí mimořádné ocenění obdržel Lenešický okrašlovací spolek za záchranu kostela svatého Šimona a Judy v Lenešicích a za dlouhodobou péči a kultivaci veřejného prostoru v místě svého působiště.
