 |
Ač se to nezdá, Praha patří k nejzelenějším světovým velkoměstům. Podle indexu HUGSI (Husqvarna Urban Green Space Index neboli index městské zeleně Husqvarna) skončila na 42. místě a se svými 57 % zelené plochy předstihla všechny evropské i světové metropole.
Vůbec nejzelenějším městem je nizozemské Renkum, jež se může pochlubit zelení na 75 % své plochy. Není bez zajímavosti, že další nizozemská města okupují až na pár výjimek první třicítku žebříčku. Ten čítá celkem 276 měst, která výsledné skóre získávají na základě několika parametrů. Kromě celkového procenta zeleně hodnotí také průměrné zdraví vegetace, podíl zelené plochy na obyvatele, procento plochy pokryté stromy či travnatými plochami.
A jak se globální městská zeleň měří? No přeci přes satelit. Pak už stačí zapojit umělou inteligenci, která všechna shromážděná data poskládá dohromady a eviduje tak jejich změny v čase. Díky tomu lze zjistit, jak se vegetaci na určitých místech daří či nedaří, zdali dochází k zahušťování zelených ploch, či naopak jejich snížení. Očekává se, že v budoucnosti budou městské zelené plochy hrát důležitější roli, aby pomohly předcházet povodním, snižovat teplotu, hluk a zvýšit biodiverzitu. Zkrátka, že pro své obyvatele budou čím dál důležitější.
Bez zeleně by se v městech těžko žilo. Slouží jako plíce, které v horkém počasí bojují proti tepelným ostrovům – zastavěným plochám, které nad sebou vytváří obrovské sloupy horkého vzduchu a tím snižují četnost dešťových srážek. Věděli jste, že vzrostlé stromy mohou své okolí ochlazovat až o 3 °C, navíc produkují kyslík a odpařují velké množství vody? Může to být až 800 litrů denně.
