Majitelka malého, ale díky umístění na Malé Straně atraktivního, bytu se s rekonstrukcí bytu, který zdědila po babičce, obrátila na architekta Martina Sladkého z firmy de.fakto. Měla představu moderního interiéru, ale detaily neřešila. Volná ruka byla ostatně zcela na místě.
"Malé byty se dělají strašně snadno. U nich totiž máte jen jedno možné vhodné řešení," tvrdí Sladký, který podobný problém neřešil poprvé. Rekonstrukci zahájil razantním zrušením stavebních příček, které nahradil příčkami posuvnými, případně vestavěným nábytkem.
Celý byt má včetně koupelny a předsíňky 36 metrů čtverečních.
Nutnost využít každý centimetr pro vytvoření dostatečného úložného prostoru a navíc potřeba opticky zlikvidovat trubky k radiátorům vedly logicky k výrobě veškerého vybavení na míru. Vyjma židlí je tak vše vyrobené na zakázku.
Upozornění: fotografie vznikly po dokončení rekonstrukce, tedy ještě před nastěhováním.
Co se skrývá za dveřmi
"Je zde málo místa, proto jsem volil často obklad stěn, aby se zbytečně neotíraly," vysvětluje Martin Sladký. Na skříňkový nábytek v předsíni zvolil bílé lamino. Za dvířky se skryly nejen různé nevzhledné trubky a uzávěry vody, ale také pračka.
Její umístění v části skříně v předsíni je za daných podmínek ideální, uvolnil se tak prostor v malé koupelně. Oddělená část vedle pračky i nad ní slouží jako šatní skříň.
Úložný prostor nechybí ani na toaletě.
Sprchový kout je pouze vyspádovaný.
V bytě bylo původně samostatné WC a minikoupelna, protože je však byt určen pro jednoho, případně pro dva, spojil Martin Sladký hygienické zázemí do jediného prostoru.
Velký sprchový kout je pouze lehce vyspádovaný, má tedy zcela bezbariérový přístup. V koupelně patrně každého po vstupu napadne, že má denní osvětlení. Zásluha na jemném rozptýleném světle však nepatří prosklenému stropu, ale použitému barrisolu.
I v koupelně pomáhají optickému zvětšení prostoru lesklé povrchy.
Tato polyvinylová fólie se vypíná do obvodových profilů. U rekonstrukcí je skvělá všude tam, kde potřebujeme třeba zakrýt výrazné nerovnosti stropu či staré rozvody. Je nehořlavá a antistatická, nevyžaduje proto téměř žádnou údržbu. Zvolené barevné provedení (transparentní bílá) navíc skvěle rozptyluje umělé světlo a vyvolává dojem denního.
Ani v koupelně nechybí dostatek úložného prostoru, skříňku na hygienické potřeby najdeme jak nad klozetovou mísou, tak za zrcadlem nad umyvadlem.
Lesk a posuvné příčky
Hlavní obytný prostor doplňuje otevřený kuchyňský kout a malá ložnice. Tu lze dokonce uzavřít posuvnými příčkami (či maxidveřmi?), takže není třeba se bát "ponorkové nemoci" ve dvou.
V malé kuchyňce je myčka i výsuvná digestoř.
Kuchyňka je samozřejmě v bílém lesklém provedení, které opticky zvětšuje prostor. Obsahuje myčku, výsuvnou digestoř, varnou desku, troubu i velkou vestavěnou chladničku. Pod dřezem je i čtyřdílný sorter na tříděný odpad.
Architekt Sladký nezapomněl ani na to, že i v domácnosti, kde se používá myčka, bývají textilní (nejen papírové) utěrky. A tak integroval za úzká dvířka mezi horní skříňky výsuvný držák. Skříňka nemá dno, aby utěrka mohla bez problémů schnout.
Autorkou stojací lampy je designérka Anna Kozová.
Architekt využil každý centimetr, mezi skřínky se vešel i výsuvný držák na utěrky
V obýváku zaujme na první pohled atypický stůl. "Vznikl problém, kam umístit televizor a stůl. Tak jsem navrhl závěsný stůl, který má ve ´stropní´ části zabudované i osvětlení, na jeho boční stěnu se vešel i plochý televizor. Stolující se u něj mohou soustředit jen na sebe, televizní program je rozptylovat nemůže," popisuje nezvyklé řešení jeho tvůrce. Že myslí opravdu na každý detail, dokazují i zásuvky na počítač umístěné zespodu na stolové desce.
Místo záclon či závěsů použil Martin Sladký na okna bílé, částečně transparentní roletky, které mají za úkol "odclonit" výhled do dvora a také zakrýt nepříliš dokonalé rámy oken. Na kompletní rekonstrukci totiž dům teprve čeká.
Černé židle italské výroby, otisk ženského a mužského těla, jsou mezi architekty velmi oblíbené.
Pohovka byla vyrobená na míru, tapeta na stěně evokuje blízkost historického centra. Netradiční stojací lampa je prakticky nerozbitná, autorkou designu je mladá česká návrhářka Anna Kozová.
V celém bytě pak byla použita plovoucí podlaha Parador. Dezén "surová ocel" svádí k domněnce, že jde o velkoformátovou dlažbu, ale nikoli. Odolný laminát se snadno udržuje.
Lavice před lůžkem a posuvné kostky nahrazující čelo postele jsou potažené bílou kůží.
Ložnice bez trubek
Snížený podhled s rampou v ložnici není náhodný. "Pod stropem vedly trubky k radiátorům pod okny. V domě je centrální vytápění, takže je nešlo odstranit," vysvětluje architekt Sladký.
Pohled na tuto neobvyklou "ozdobu" stropu byl dosti tristní, proto se rozhodl pro podhled a světelnou rampu. Obdobně zakryl deskami z lamina stoupačky vedle oken. Posuvné dveře do ložnice lze ponechat otevřené, případně celou místnost uzavřít.
Ložnici lze otevřít, nebo uzavřít pomocí posuvných dveří.
Velké lůžko doplnila lavice v nohách a čalouněné kvádry nad hlavou. Nahrazují polstrované čelo. Lze s nimi posouvat podle potřeby. Zbývající volné místo v nice supluje noční stolky, aby bylo možné kam odkládat knížky, budík či telefon. Opět tu najdeme všudypřítomné úložné prostory. Vedle skříněk nad lůžkem nechybějí ani výsuvné kontejnery pod postelí na objemnější věci.
Celá rekonstrukce včetně stavebních úprav a výroby nábytku trvala necelé tři měsíce. "Tento termín jsme zvládli jen díky tomu, že vše, co si vymyslíme, jsme schopni také vyrobit," tvrdí Martin Sladký.
Všechny rozvody a uzávěry se podařilo skrýt do skříněk, zůstaly tak snadno dostupné.
Náklady na kompletní rekonstrukci "na klíč", tedy včetně stavebních úprav, obkladů, sanitárních zařizovacích předmětů, nábytku, spotřebičů a osvětlení dosáhly částky přibližně jeden milion korun.
AutorIng. arch. Martin Sladký |
