Byt ve městě vyměnili za krásnou roubenku, které dokázali vrátit duši

  1:00aktualizováno  1:00
Roubenka z osmnáctého století se stala pro rodinu Hruškových trvalým domovem. Ze zchátralé kulturní památky je teď dům, ve kterém se dobře žije.

Usedlost je kulturní památka a její majitelé to respektují se vším všudy - | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Dětství strávil Jaroslav Hruška na Žluticku v malé vesnici Novosedly obklopen přírodou. Když jeho rodiče na přelomu let 1994/95 dům prodali, bylo mu to líto. Proto se o pár let později společně se svou ženou Mirkou rozhodli koupit chalupu, která by byla na hezkém místě.

"Vždycky jsem toužil mít roubenku, ale najít takový objekt se zdálo být nadlidským úkolem," vzpomíná. Náhoda tomu chtěla, že si našli zděnou chalupu na inzerát jen dva kilometry od místa, kde Jaroslav Hruška vyrůstal. Vesnička Stvolny se tak náhle stala středobodem života manželů Hruškových.

Zvládli to, a tak bylo rozhodnuto. V březnu 2006 vyměnili Hruškovi byt v Plzni za roubenku ve Stvolnech

Zvládli to, a tak bylo rozhodnuto. V březnu 2006 vyměnili Hruškovi byt v Plzni za roubenku ve Stvolnech

Jelikož byl stav chalupy doslova žalostný, začali ji v roce 2000 rozsáhle rekonstruovat. Podepsal se na něm zub času i netečné chování předchozích majitelů. Manželé Hruškovi měli jasný cíl. Rozhodli se navrátit usedlosti její původní venkovský ráz a tím přispět k zachování lidové architektury severního Plzeňska.

"U starých baráků je vždy problém statika. To znamená stabilizovat stěny, udělat střechu, okapy a pak přijde na řadu jejich duše v podobě fasády a oken," říká Jaroslav Hruška.

Roubená patrová chalupa se na pavlači pyšní vyřezávanými sloupky a hrázděným zdivem

Roubená patrová chalupa se na pavlači pyšní vyřezávanými sloupky a hrázděným zdivem

Lidé z okolí je od tohoto záměru odrazovali s tím, že chalupa je kulturní památka, tudíž jistě nastanou problémy s orgány památkové péče. Naštěstí se jejich domněnky nepotvrdily, ba naopak. "Plzeňští památkáři nám vycházeli vstříc nejen metodicky, ale i finančně. Naše myšlenky byly stejné. My zde chtěli žít, vrátit domu vzhled a duši s tím, že jsme chtěli zachovat i nějakou praktičnost," vysvětluje Jaroslav Hruška.

Původní majitelé prodávali usedlost jako zděnou. Jaké však bylo pro rodinu Hruškových překvapení, když se po prokopnutí zděné omítky vyvalilo ztrouchnivělé dřevo, čímž zjistili, že jde o roubenku. Srdce Jaroslava Hrušky doslova zaplesalo.

Obytná část se skládá ze světnice, dětského pokojíčku, kuchyně a koupelny

Obytná část se skládá ze světnice, dětského pokojíčku, kuchyně a koupelny

Město vyměnili za vesnici

Období, kdy probíhala rozsáhlá rekonstrukce roubenky, nebylo pro rodinu vůbec jednoduché. Jaroslav Hruška tou dobou dálkově studoval, chodil do zaměstnání a veškerý volný čas dělil mezi svoji ženu Mirku, děti a opravy chalupy.

Proto se rozhodli, že se celá rodina, tehdy ještě s malým synem a několik měsíců starou dcerkou, přestěhuje na jednu zimu do roubenky, aby zjistili, zda zvládnou bydlet v odlišném prostředí. Zvládli to, a tak bylo rozhodnuto. V březnu 2006 vyměnili Hruškovi byt v Plzni za roubenku ve Stvolnech.

Pec jako z pohádky. Hruškovi mají cit, zachovali vše v původním stavu, radili se s památkáři

Pec jako z pohádky. Hruškovi mají cit, zachovali vše v původním stavu, radili se s památkáři

Jaroslav Hruška se tak vrátil ke své původní zemědělské profesi. Pracuje jako farmář, provozuje moštárnu, buduje statek a věnuje se ochraně přírody v rámci záchranného programu na sovy a dravce. "Chtěl jsem dokázat, že i ve starém domě se dá pohodlně žít s rodinou. Po ruchu města se nám vůbec nestýská. Jsme tu šťastní, protože jsme ve spojení s přírodou," usmívá se.

"Někdy je to těžké, ale jsme na to dva. Máme stejné myšlení, hodnoty a zbožňujeme staré věci, které mají svoji historii," dodává Miroslava Hrušková.

Prostředí je zdravotně nezávadné, roubenka se dá dobře vytopit, působí pozitivně na psychiku. Ale především má usedlost duši

Prostředí je zdravotně nezávadné, roubenka se dá dobře vytopit, působí pozitivně na psychiku. Ale především má usedlost duši

Roubenka má svůj příběh

Původně zde bydlel německý statkář se třemi dětmi. Jeden syn byl ve válce raněn a nakonec zahynul, když na něj při žních nešťastně spadl žebřiňák. Německý statkář chalupu po válce opustil a pak ji zabrali přistěhovalci.

Usedlost je podle trámu ve světnici datována roku 1794. Roubená patrová chalupa se na pavlači pyšní vyřezávanými sloupky a hrázděným zdivem. Má asymetrickou střechu typickou pro Manětínsko. Na její obytnou část navazují chlévy pravděpodobně z 19. století s klenutými stropy a zdobenými pískovcovými sloupy.

Na obytnou část navazují chlévy pravděpodobně z 19. století s klenutými stropy a zdobenými pískovcovými sloupy

Na obytnou část navazují chlévy pravděpodobně z 19. století s klenutými stropy a zdobenými pískovcovými sloupy

Součástí dvora je volně stojící kolna na zděných pilířích z kamene, která dříve sloužila jako sýpka na uskladnění obilí. Dvůr je od humen uzavřen roubenou stodolou. Obytná část se skládá ze světnice, dětského pokojíčku, kuchyně a koupelny.

Interiér museli nově vybavit, protože v roubence se žádný nábytek nedochoval. Sháněli ho po prodejcích starého nábytku, známých a některé kusy zachránili dokonce před spálením.

Interiér museli nově vybavit, protože v roubence se žádný nábytek nedochoval

Interiér museli nově vybavit, protože v roubence se žádný nábytek nedochoval

"Jelikož jde o starou usedlost prohlášenou za kulturní památku, musí člověk počítat s tím, že musí respektovat pravidla památkové péče. My to však jako minus nevnímáme, protože jsme to chtěli v tomto duchu stejně dělat. Rekonstrukce je nákladnější než u normálních domů. Samozřejmě komfort bydlení je snížen o to, že si člověk musí sám zatopit, nadělat dřevo. Ale vše je o pohledu každého člověka na věc," uvádí Jaroslav Hruška.

Usedlost je podle trámu ve světnici datována roku 1794

Usedlost je podle trámu ve světnici datována roku 1794

"Jsme ve spojení s přírodou. Prostředí je zdravotně nezávadné, roubenka se dá dobře vytopit, působí pozitivně na psychiku. Ale především má usedlost duši. Je tu otisk lidí, kteří tu žili. To je to, co nás na tom nejvíce vzrušuje," doplňuje manžela Miroslava Hrušková.

Letos plánují zrekonstruovat podkroví. Tím snad bude ukončena desetiletá rekonstrukce usedlosti. Dále chtějí provozovat moštárnu a věnovat se ekofarmě.

My zde chtěli žít, vrátit domu vzhled a duši s tím, že jsme chtěli zachovat i nějakou praktičnost," vysvětluje Jaroslav Hruška

My zde chtěli žít, vrátit domu vzhled a duši s tím, že jsme chtěli zachovat i nějakou praktičnost," vysvětluje Jaroslav Hruška


Nejčtenější

Pořídili si dřevostavbu zateplenou polystyrenem. A jsou nadšeni

Dřevostavba s tepelněizolačními panely z expandovaného polystyrénu zaručila...

Na začátku bylo rozhodnutí mladé rodiny postavit dům podle vlastních představ a vejít se do rozpočtu. Sen o ideálním...

Vodu musíme dovážet. Z bazénu je nádrž na dešťovku, které pomůže terasa

Dům z 90. let stojí ve středních Čechách.

Richard jezdí s rodinou na chalupu ve středních Čechách. Dům z 90. let vyrostl na místě původní chaty. Z doby minulé...

Pořídili si byt v bývalém hotelu Ritz. Zařídili si jej retro nábytkem

K typové lince majitelé pořídili stůl na míru s deskou ze staré tovární...

Petra Kellerová a Přemysl Koudela se do apartmánu bývalého zbraslavského hotelu Ritz zamilovali poté, co v něm na...

Nábytek se vrací ke stylu a kvalitě, zapomeňte na módní trendy

Expozice značky Zanotta vsadila na „světová města“, každému přiřkla jinou...

Největší světová akce zaměřená na design, milánský veletrh Salone del mobile, skončila. Přinesl už 58. ročník převratné...

Největší předností domu je jednoduchost a výhled na pasoucí se skot

Betonové podlahy se skvěle osvědčily v provozu průchozího přízemí a povedlo se...

Mladí manželé z okraje belgického města Dendermonde byli celý život zvyklí žít na dosah přírodě. Když se rozhodli...

Další z rubriky

Opravili dům, vychovali tři děti a konečně je čas na dávný sen o terase

Manželé si domek nedaleko Blanska koupili v 90. letech.

Eva s manželem sní o terase už dlouho. Žijí v obci u Blanska, kde si v 90. letech pořídili domek. Koupit, přestavět a...

Postavili si rodinný dům, který se stal dokonalým parťákem pro život

Přesah střechy i hmota garáže tvoří kolem hlavního vstupu závětří chránící před...

Lída a Jiří bydlí přesně tak, jak si vždy přáli. S oblíbenými pěveckými idoly na stěnách, obrázky známých autorů, retro...

Mladý pár rekonstruuje secesní vilu, zajímavé prvky se snaží uchovat

Autorský světelný objekt navrhl Vojtěch původně pro výstavu Designblok. Do...

Potkali se a sedli si. Stoletá secesní vilka v České Třebové a mladí partneři, kterým ještě nebylo třicet. Designéři...

Najdete na iDNES.cz