Dvojčata s hodinami. Věžáky
u stanice metra Háje propojené
zastřešeným můstkem patří k dominantám
Jižního Města a k nejvyšším
budovám v metropoli. Původně
měly sloužit jako ubytovna pro státní
zaměstnance podniku Stavby silnic
a železnic, dnes je z nich policejní
ubytovna Kupa. Ve 22. patře je
restaurace otevřená veřejnosti.
| foto: Tomáš Krist,
MAFRA
Popelka z betonu. Přestavba Jižáku potvrzuje rčení, že kde je vůle, je i cesta
Město z panelů. Panely jako symbol bezvýchodnosti, osamělosti a nouze. Střih. O pár dekád později barevné domy i parky, vstřícné a přátelské místo pro život. Sídliště jsou svérázným fenoménem od doby svého vzniku a nepřestávají fascinovat. Jedni je milují, druzí nenávidí, jiní k nim mají ambivalentní vztah.
Úsměvný se dnes zdá popis Chodova u Prahy, domova vojína Kefalína z knihy Černí baroni. V padesátých letech minulého století to byla vesnice s pár domy, kde se vůbec nic nedělo. Dnes je zástavba vilek součástí největšího tuzemského sídliště Jižní Město, kde se něco děje neustále. Základem osady, o níž první dochované zmínky pocházejí z 12. století, byl Chodův dvorec, který se později stal součástí panství křížovníků v Čechách. Část okrajových pozemků Chodova patřila různým církevním institucím. Podobné to bylo i s dalšími částmi – Litochleby, Háji, Milíčovem a Roztyly, ze kterých se Jižní Město skládá. Nevelkým vesnicím na jihovýchod od Prahy dominovaly hospodářské dvory a také ovčíny, náležela k nim pole a louky.
Asi nejvýraznější proměnou ale prošla veřejná prostranství. Parky dostaly nové mobiliáře či lepší osvětlení, stejně tak i kovové prolézačky na dětských hřištích vystřídaly barevné a nápadité prvky.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
