Podle státní tiskové agentury IRNA byl požár po několika hodinách uhašen a žádný z vězňů neutekl. Podle íránských úřadů požár vypukl, když se mezi vězni v jednom křídle věznice a zaměstnanci vězeňského zařízení rozpoutaly střety. Vězni pak zapálili sklad uniforem. Teheránský prokurátor Alí Sálehí později oznámil, že vzpoura nesouvisela s protivládními protesty.
Ve věznici Evín jsou zadržováni političtí vězni, včetně novinářů nebo cizinců. Podle některých zdrojů tam byly zavřeny i stovky účastníků demonstrací, které trvají v Íránu už měsíc a při kterých lidé protestují proti represím autoritářského režimu. Manifestace se konaly v posledních týdnech i nedaleko věznice Evín.
V neděli demonstrace v Íránu pokračovaly na několika univerzitách, včetně měst Tabríz a Rašt. Na videích na sociálních sítích bylo rovněž vidět studenty na univerzitě v Teheránu, jak skandují: „Írán se stal velkým vězením. Z věznice Evín se stala jatka.“
Íránští aktivisté uvedli, že se v neděli před ženským křídlem věznice Evín shromáždili příbuzní zadržovaných, kteří chtěli využít návštěvních hodin, ale přístup jim byl odepřen. To vyústilo v potyčku.
Věznici s politickými vězni v Íránu zachvátil požár, ozývá se i střelba |
K požáru ve věznici se už v sobotu vyjádřilo také americké ministerstvo zahraničí. „Írán je plně zodpovědný za bezpečnost neprávem držených občanů, kteří by měli být okamžitě propuštěni,“ uvedl mluvčí ministerstva Ned Price. Ve věznici Evín je i několik Američanů či lidí s dvojím občanstvím, včetně Siamaka Namaziho.
Ten byl v Íránu zatčen v říjnu 2015, když tam přicestoval na návštěvu příbuzných, a rok nato byl odsouzen k deseti letům vězení za špionáž. Obvinění odmítá a ani podle organizací na ochranu lidských práv se špionáže nedopustil.
Namaziho právník Jared Genser uvedl, že jeho klient v neděli kontaktoval svou rodinu. „S radostí sděluji, že Siamak Namazi mluvil se svou rodinou. Je v pořádku a byl přesunut do bezpečnější části věznice Evín,“ napsal Genser na twitteru.
V Evínu je podle agentury AFP i francouzská vědkyně íránského původu Fariba Adelkhahová, odsouzená v roce 2020 za ohrožení bezpečnosti Íránu k pěti letům vězení, anebo Američan íránského původu Emad Shargi, zatčený loni rovněž kvůli obvinění ze špionáže. V tomto vězení je podle některých zdrojů i mezinárodně uznávaný íránský režisér Džafar Panahí.
Protesty v Íránu vypukly v polovině září poté, co zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová. Ta byla zadržena podle médií kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb - šátek, kterým si má muslimská žena zakrývat vlasy a dekolt a který ženy v Íránu musejí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti. Podle policie žena utrpěla infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů zemřela na následky policejní brutality.
Íránská vláda proti účastníkům demonstrací tvrdě zasahuje. Brutalita si podle nevládních organizací vyžádala přes 200 obětí na životech, včetně příslušníků bezpečnostních složek.