Generál Giap do historie vstoupil vícekrát. Jeden z posledních zápisů byl spojen s rokem 1995, kdy se někdejší americký ministr obrany Robert McNamara vydal na historickou návštěvu Vietnamu. V olivově zelené uniformě ho tehdy s úsměvem na tváři vítal právě generál Giap.
"Naposledy jsem o vás slyšel před dlouhou dobou," říkal. Šlo o symbolické smířlivé setkání, neboť se střetli dva muži, kteří ve vietnamské válce platili za úhlavní protivníky. Čas ale nejde zastavit, McNamara zemřel v roce 2009 a generál Vo Nguyen Giap ho nyní "následoval".
Generál Vo Nguyen Giap je hrdinou hned dvou "osvobozeneckých" válek - proti Francii a Spojeným státům. Uměl kombinovat klasické vedení boje s partyzánskými manévry.
Bitva u pevnosti Dien Bien Phu, kde vietnamští komunističtí povstalci v roce 1954 zvítězili nad francouzskými oddíly a definitivně tak rozdrtili koloniální ambice Francie v Indočíně, byla jednou z nejvýznamnějších událostí vietnamských dějin. Jako vítěz z ní vyšel studovaný učitel Vo Nguyen Giap se špatně vyzbrojenou rolnickou armádou.
V blízkosti laoských hranic padlo asi 2 200 francouzských vojáků, další byli těžce zraněni, zhruba 10 tisíc se jich vzdalo a mnozí pak zahynuli na 800 kilometrů dlouhém úmorném pochodu do zajateckých táborů. Sami Vietnamci podle odhadů přišli o 8 000 až 10 000 mužů, tedy o celou čtvrtinu svých sil shromážděných u pevnosti.
Giap nedal na rady čínských vojenských poradců doporučujících rychlý útok a rozhodl se pro obléhání, které se protáhlo na 56 dní. Vsadil na zákopovou válku, která později s úspěchem praktikoval i proti Američanům a jihovietnamské armádě. "Prostě jsme Francouze zardousili," napsal generál ve svých pamětech.
Podle některých zdrojů se Giap už ve 14 letech přidal k protikolonialistickému odboji. Koncem 30. let se stal členem komunistické strany, s jejímž vůdcem Ho Či Minem uprchl před japonskou invazí do čínského exilu. Odtud se vrátil, aby vedl partyzánskou válku proti Japoncům a později proti Francouzům i Američanům. Býval také vietnamským ministrem obrany a místopředsedou vlády, ale po Ho Či Minově smrti svůj vliv ztrácel.
Sám sebe charakterizoval jako "generála-samouka"; vojenskému umění se na žádné akademii neučil, ale jeho bitvy se dodnes vyučují. Inspiroval i další guerillová hnutí ve světě. Generálovo úmrtí vyvolalo ve světě množství ohlasů. "Rudý Napoleon vedl bídnou armádu partyzánů, kteří nosili sandály vyrobené z automobilových pneumatik," připomněla agentura AP a dodala, že "brilantního i nelítostného" Giapa jako národního hrdinu zastiňuje pouze jeho mentor Ho Či Min.
Generál poslední tři roky života strávil ve vojenské nemocnici v Hanoji. Ještě před oficiálním oznámením jeho úmrtí se na sociálních sítích objevila slova soustrasti a smutku. "Odpočívej v pokoji, hrdino. Vždy budeš naším největším generálem," napsal jeden z uživatelů.
