Handanovičová se přiznala, že se společně s dalšími členy své jednotky podílela na popravách třech chorvatských civilistů a třech válečných zajatců v obci Trusina na jihu Bosny v polovině dubna 1993. Bosňácké jednotky tam tehdy zabily celkem 18 chorvatských civilistů a čtyři válečné zajatce.
Devětatřicetiletá žena souhlasila s tím, že bude vypovídat proti ostatním členům jednotky výměnou za mírnější trest. Byla příslušnicí jednotky zvané Zulfikar, která byla pod přímou kontrolou velení bosňácké armády. Kvůli vraždění v Trusině je v současnosti souzeno dalších šest členů této jednotky.
Po skončení války v Bosně Handanovičová emigrovala do Spojených států, má americké i bosenské občanství.
Odsouzena byla i bývalá prezidentka
V únoru 2003 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil k jedenácti letům vězení někdejší prezidentku bosenské Republiky srbské Biljanu Plavšičovou. Když na jaře 1992 vyhlásili bosenští Srbové vlastní stát, stala se jeho druhým nejvyšším představitelem po prezidentovi Radovanu Karadžičovi. V čele Republiky srbské stála od roku 1996 do roku 1998. Brány vězení opustila v roce 2009.
Bosenští muslimové a Chorvaté vstoupili do války proti bosenským Srbům z let 1992 až 1995 společně. V letech 1993 až 1994 proti sobě ale navzájem bojovaly všechny tři strany. Občanská válka v Bosně a Hercegovině si podle posledních odhadů vyžádala na 100 tisíc obětí.
