Posádka raketoplánu má za sebou třinácti denní pobyt v kosmu. Původně měla mise trvat jen 11 dnů, ale pro špatné počasí bylo přistání od neděle odkládáno.
Start první mezinárodní posádky na mezinárodní stanici se plánuje z kazachstánského Bajkonuru na 31. října. Orbitální komplex pak má být obydlen od 3. listopadu. Stanici v hodnotě 60 miliard dolarů staví společně USA, Rusko, Japonsko, Kanada a 11 evropských států.
Astronautům se práce v kosmu zdařila
Dva astronauti z amerického raketoplánu Discovery připevnili po šesti hodinách hliníkovou konstrukci Z-1, kterou raketoplán vynesl do vesmíru, na základ mezinárodní orbitální stanice ISS. Na konstrukci pak úspěšně namontovali kabeláž a telekomunikační anténu. Z-1 ponese v budoucnu také čtyři gyroskopy pro zajišťování stability stanice.
Raketoplán je složen z více než 2,5 milionu částí, 370 kilometrů kabelů a více než 27 tisíc izolačních destiček a tepelných vložek. Před vypuštěním váží asi dva miliony kilogramů. Během prvních 8,5 minut letu se spotřebuje více než 1,59 milionu kilogramů pohonných hmot. V této době raketoplán akceleruje z nuly na rychlost přibližně devětkrát vyšší než výstřel z pistole, což představuje 28.002,6 kilometru za hodinu. Při startu spotřebují dvě rakety na tuhý pohon každou sekundu více než deset tun paliva a vyvinou sílu rovnající se síle 14.700 lokomotiv. Teplota uvnitř hlavních motorů dosahuje 3315,6 stupně Celsia.
"Během šesti hodin a dvaceti osmi minut ve vesmíru splnili oba astronauté všechny úkoly beze zbytku," zdůraznil mluvčí amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v Houstonu.
Práci astronatů Billa McArthura a Leroyho Chiaa ve volném prostoru podporoval japonský kosmonaut Koiči Wakata, který z kabiny raketoplánu obsluhoval mechanické rameno. Jeho pomocí dopravil na místo montáže nejen vlastní nosník Z-1, ale i oba astronauty, kteří jej měli připevnit. "Vesmírní pracovníci" také na nosník připevnili bednu s nářadím, které bude používáno pro montáž dalších vnějších zařízení na stanici v následujících etapách jejího budování.
Celkem astronauti uskutečnili čtyři výstupy do otevřeného kosmu.
Práci kosmonautů provázely drobné problémy
Montáž nového segmentu, který ponese čtyři gyroskopy pro zajišťování stability orbitální stanice poznamenaly malé problémy. Práce tím nabraly tříhodinové zpoždění.
Na raketoplánu došlo k elektrickému zkratu, který vyřadil počítačový vizuální systém a kameru v nákladním prostoru raketoplánu. Vizuální systém se s pomocí pozemní kontroly podařilo opravit, ale kamera zůstala mimo provoz.
Japonský astronaut Koiči Wakata pak s pomocí mechanické paže uchopil 8100 kg těžký segment a pomocí složitého manévru ho připojil ke kosmické stanici
Raketoplán odstartoval ve čtvrtek
Raketoplán Discovery odstartoval 12. října z Kennedyho vesmírného střediska na floridském mysu Canaveral k Mezinárodní kosmické stanici. Na jeho palubě je šest amerických astronautů a jeden japonský. Jejich úkolem je příprava mezonárodní stanice k brzkému přijetí první stálé posádky. Discovery vzlétl k jubilejní sté misi amerických raketoplánů.
Start raketoplánu byl čtyřikrát odložen
Raketoplán se měl podle plánu vydat do vesmíru již 5. října, avšak let byl čtyřikrát odložen kvůli technickým problémům nebo špatnému počasí.
Ranní start se vydařil, přestože až do posledních okamžiků byly meteorologické podmínky nejisté.
Mezinárodní stanici (ISS) nyní tvoří kromě Unity ještě ruské moduly Zvezda a Zarja. Zvezdu bude obývat první posádka ISS, která má na stanici přiletět začátkem listopadu.
 Start raketoplánu Discovery z Kennedyho vesmírného centra, 12. října 2000. |
 Motory byly zažehnuty - Discovery startuje, 12. října 2000. |
 Discovery dvě vteřiny před přistáním v Mohavské poušti v Kalifornii. |
 Discovery přistává v Mohavské poušti v Kalifornii. |
