Členové vlády přichází na tiskovou konferenci, kde představí detaily důchodové...

Členové vlády přichází na tiskovou konferenci, kde představí detaily důchodové reformy a balíček konsolidace veřejných financí. (11. května 2023) | foto:  Petr Topič, MAFRA

KOMENTÁŘ: Vládní komunikace jako z jiného hrníčku aneb Česko v troubě

  • 101
„Poznamenejte si do kalendářů. Máme pro Vás něco důležitého. 11.5., 11:55,“ zveřejnila ve středu na sociálních sítích pětikoaliční vláda Petra Fialy a její jednotlivé strany. Ve čtvrtek se ve Strakově akademii od 11:55 skutečně odehrálo něco, na co se asi dlouho nezapomene.

Nikoli pouze kvůli daňovým a dalším změnám, které se asi snad s výjimkou nakladatelů a knihkupců nebudou líbit nikomu. „Majstrštyk“ Fiala a spol. předvedli i v disciplíně, kterou se v posledních týdnech zaklínají s tím, že je třeba ji zlepšit. Totiž v samotné formě komunikace a vysvětlování vlastních opatření.

Pomiňme přitom fakt, že se prý vládní experti nemohli shodnout, zda má mít „tiskovka“ motto za pět minut dvanáct, anebo jestli ji měli udělat ve 12:05 se sloganem „pět minut po dvanácté“. To už je jen taková roztomilá „blbůstka“. Zvlášť v kontextu toho, že některé věci z navrhovaných změn se hekticky dohadovaly do posledních chvil, přičemž u některých zásadních změn ještě o úplně definitivní podobě rozhodnuto nebylo.

Nové důchody budou nižší, odvody OSVČ i daně firem se zvýší, navrhla koalice

Řečeno s tuzemským politickým klasikem, „mírně pozdvižené obočí“ zasluhuje i ústřední heslo „Česko ve formě“. Leckoho okamžitě muselo napadnout, o jakou formu jde. Stejně tak by totiž Česko mohlo být v pekáči, anebo rovnou v troubě.

Samotná tisková konference trvala dvě a půl hodiny. Udržet po celou dobu pozornost bylo velmi složité i pro novináře, kteří se na „to“ dívat museli z profesních důvodů. Pro „normálního“ člověka to bylo naprosto nedokoukatelné. Nemluvě o tom, že většina lidí v tento čas pracuje a to poslední, na co má čas, je sledovat 150 minut televizi.

Zvlášť, když v úvodní hodině se od vládních představitelů nedozvěděli v zásadě vůbec nic. Po úvodním proslovu Petra Fialy (jsme si vědomi, že vše nemusí být populární, ale země to potřebuje, naše vláda si se vším poradila nejlépe v historii všech vlád v celé historii a jsme tak odpovědní, že tuto zemi zachráníme, protože jiné cesty zkrátka není) pokračovali v obdobných proslovech další předsedové stran vládní pětikoalice. Když po Markétě Pekarové Adamové říkal obdobné floskule i Vít Rakušan a po něm Ivan Bartoš, pozornost šla pochopitelně dolů. Důkazem budiž i zveřejněné snímky, podle kterých přítomní novináři v úvodní hodince tiskovky vyjedli veškeré pohoštění.

Není divu. Po stranických šéfech totiž ještě mluvili i přizvaní ekonomičtí odborníci a také neúspěšná prezidentská kandidátka Danuše Nerudová z pozice odbornice na důchodovou reformu, do které ji ovšem pasovala hlavně její role šéfky komise pro spravedlivé důchody, kterou svého času ustavila socialistická ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Ať už v tom byl kalkul pomoci si popularitou neúspěšné prezidentské kandidátky (získala pod 14 procent hlasů), anebo něco jiného, bylo to celé strašně dlouhé. Strašlivě. Strašidelně.

KOMENTÁŘ: Škrty jsme potřebovali, zvyšování daní nikoli, míní exprezident Klaus

Zvlášť, když do té doby zaznělo opravdu minimum faktických informací. Řečníci mísili směsku lidového vyprávění s extrémně odborným vysvětlováním, takže tomu chvilkami asi rozuměli jen oni samotní. Jak později pro server Aktuálně.cz řekla expertka na komunikaci Denisa Hejlová z Karlovy univerzity: „Vláda mluvila páté přes deváté, projev jejích členů byl příliš odborný a zároveň rádoby populistický.“ Hejlová dokonce tiskovku Fialy a spol. přirovnala k „legendárním“ vystoupením Andreje Babiše a jeho ministrů v době koronavirové krize. „Ve stylu komunikace se s Babišovou vládou v mnohém shodují. I u Fialovy vlády platí, že tiskové konference jsou dlouhé, v nevhodný čas a lidé pořádně nevědí, co si z toho odnést,“ podotkla Hejlová.

Jistá „únava“ byla patrná i při pohledu na jednotlivé ministry, kteří zjevně nebyli natolik důležití, aby k navrhovaným změnám také pohovořili. Ti totiž seděli v první řadě naproti řečníkům před novináři. Televizní kamery zabíraly, kterak některým z nich padá brada, jiní koukají do mobilních telefonů. Buď zuřivě esemeskovali, nebo hráli hry, někteří z nich si možná stahovali aplikaci obchodního řetězce Lidl, aby si po cestě domů mohli díky intervenci šéfa resortu zemědělství Zdeňka Nekuly nakoupit mouku za třináct korun.

Když po několika desítkách minut začal ministr financí Zbyněk Stanjura představovat konkrétní změny a konstatoval, že konečně našel správnou tabulku, trochu připomínal podivína z jednoho z kuchařských pořadů Zdeňka Pohlreicha, jenž šéfovi vykládal, že dal babiččin řetízek asi omylem do jiného hrníčku.

Po zhruba dvou a půl hodinách vše došlo do očekávaného finále. Všichni se dozvěděli, co všechno se ořezá a jaké daně se zvýší. Což na sociálních sítích pochopitelně vyvolalo řetězové sdílení předvolebního plakátů vůdčí síly Fialova kabinetu: „SPOLU nezvýšíme žádné daně“. Aspoň je vidět, že některá díla vládního PR týmu jsou zkrátka nezapomenutelná. Stejně jako poslední tisková konference.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video