„Výpravní budova chebského nádraží je velmi významným objektem v regionu, proto je nutné k její rekonstrukci přistupovat s odpovídající péčí. V současné době se zpracovává návrh stavby a upřesňují se detaily plánované rekonstrukce tak, aby byl projekt v souladu se zájmy památkářů. Po odsouhlasení dokumentu, zejména Národním památkovým ústavem, budou zahájeny práce na stavební projektové dokumentaci. V důsledku památkové ochrany stavebního objektu a nutnosti koordinace s již probíhajícími akcemi je návrh velmi komplikovaný,“ uvedla mluvčí Správy železnic ČR Radka Pistoriusová.
Stavba bude zahrnovat obnovu hydroizolací včetně sanace zasažených konstrukcí spodní i nadzemní části objektu, obnovu střešního i obvodového pláště, a to včetně výroby nového obkladu stejných rozměrů, struktury i barevnosti, výměnu nevyhovujících rozvodů, obnovu vnitřních povrchů a provedení replik poškozených prvků.
„Součástí bude též obnova orientačního systému osobního nádraží i vytvoření dalších parkovacích míst pro automobily a zázemí pro cyklisty. Plánujeme i vytvoření polyfunkčních prostorů, které bude možné využít pro kulturně společenské akce. Letos bychom chtěli získat stavební povolení a na konci roku vypsat tendr na zhotovitele. Vlastní stavební práce začnou v roce 2023,“ doplnila.
Úplně první nádraží Cheb získal v roce 1865, kdy byl 15. října zahájen provoz na tratích Cheb – Slapanov – Waldsassen a rovněž Cheb – Františkovy Lázně.
Reprezentativní, téměř dvě stě metrů dlouhá budova v secesním stylu byla dílem renomovaného mnichovského architekta Heinricha von Hügela. Objekt za 1,5 milionu zlatých skrýval zázemí například pro tři poštovní úřady, pět celnic, tři čekárny, jeden velký restaurační sál a více než stovku obytných i úředních místností.
Po rekonstrukci v roce 1910, která spolykala přes milion tehdejších říšských marek, se chebská stanice stala secesní perlou mezi nádražními budovami. O pětatřicet let později, na jaře 1945, však na jejím místě zbyla jen hromada sutin. V samotném závěru války ji zničilo letecké bombardování spojeneckých vojsk. Vedle nádraží byl poničen například i viadukt přes řeku Ohři a místní letiště. Staniční budovu nahradilo na téměř dvacet let dřevěné provizorium.
Nové chebské nádraží, které začalo částečně sloužit až v roce 1962, patří k nejzdařilejším dílům architekta Josefa Dandy, který většinu své profesní dráhy zasvětil návrhům železničních staveb. Chebské nádraží patří do trojice jeho staveb, které vznikly v padesátých letech na místě starších budov zničených americkým bombardováním během druhé světové války.
Nádraží v Klatovech, Chebu a Pardubicích mají mnoho společných rysů. Chebské nádraží však tehdejší politická reprezentace vnímala jako výkladní skříň pro návštěvníky ze západu a v jeho bohaté výzdobě se už uplatňuje bruselský styl. Příkladem mohou být mozaiky v hale a kovová plastika na průčelí. Danda svá nádraží koncipoval jako komplexní dopravní terminály s mnoha dalšími doprovodnými funkcemi. Také v Chebu navazuje staniční budova na rozsáhlé prostranství, kde na železnici navazuje autobusová doprava a parkoviště osobních automobilů.
Před koncem roku 2016 prohlásilo ministerstvo kultury nádražní odbavovací budovu kulturní památkou.
