Všechny dopisy mířily do zemí, které jsou členy Světové poštovní unie (UPU). Její pravidla vyžadují, aby se dopisy s nesprávně napsanou adresou vrátily odesílateli.
Profesor Rafael LaPorta z Dartmouth College odeslal do pěti největších měst v každé ze 159 zemí poštovní unie po dvou dopisech. Jména všech adresátů byla vybrána tak, aby byla v cílové zemi obvyklá. Názvy ulic pak odkazovaly k nositelům Nobelových cen či ke slavným skladatelům. Pod každou adresou byla poznámka "V případě nedoručitelnosti vraťte odesílateli".
Jak vrací pošta zatoulané zásilkyDoba procesu vrácení odesílateli se v Česku u většiny zásilek pohybuje mezi 15–30 dny. "V některých případech však může být podstatně delší, cca 3 měsíce," upozorňuje mluvčí České pošty Marta Selicharová. Úložní doba na dodací poště je zpravidla 15 dní. Pokud je nutné provést celní řízení, tak je lhůta 20 dní a může být prodloužena o dva měsíce. |
Do roka se profesorovi vrátilo celkem 59 procent dopisů. Během prvních 90 dní se však všech deset odeslaných psaní vrátilo pouze ze čtyř zemí - krom USA také z České republiky, Salvadoru a Lucemburska. Naopak v 16 státech dopisy zmizely jako v bermudském trojúhelníku - například v Rusku, Tádžikistánu, Kambodži a hned v několika zemích v Africe.
Z bohatých rozvinutých zemí se vrátilo téměř 85 procent dopisů, zatímco z chudších a méně rozvinutých států došla zpět méně než třetina odeslaných dopisů.
"Obecně se dá říci, že ročně řešíme desítky tisíc zásilek, které jsou nedoručitelné a vrací se do zemí původu," uvedla pro iDNES.cz mluvčí České pošty Marta Selicharová. Přesná čísla však uvést nemůže, jelikož se liší podle typu zásilky a její evidence.
Výsledky amerického testu jsou překvapivé, zejména pokud je porovnáme s červnovou zprávou Českého telekomunikačního úřadu. Ta poště vytýkala, že doručovatelé stále v některých případech ukládají zásilky na pobočkách bez toho, aby se je pokusili doručit, a mnohdy ani nepředají adresátovi výzvu k jejímu vyzvednutí. "České poště se nepodařilo odstranit některé závažné nedostatky při poskytování základních poštovních služeb, a to ani přes uložení pokuty v prokázaných případech pochybení," uvedla zpráva (více čtěte zde).
Cílem amerického pokusu bylo zjistit, jaké další faktory se vedle korupce podílejí na tom, že je státní správa v rozvojových zemích tak špatná.
Výsledky podle ekonomů naznačují, že vlády v rozvojových zemích trpí stejnou nevýkonností či špatnou výkonností jako soukromý sektor. A jakkoli výsledky nebyly nijak překvapivé, "je důležité si uvědomit, že špatné fungování země nemusí být vždy způsobeno jen politikou", napsali autoři testu.
