Čína se pomalu odráží k novému velkému skoku, který na rozdíl od někdejšího Maova blouznění o rekordní produkci oceli má velice reálný základ. Míří právě do kosmu.
Rychle narůstající schopnosti a sebevědomí čínská kosmonautika naplno prokázala koncem minulého týdne, když poprvé v historii lidstva dokázala dopravit svou sondu na odvrácenou stranu Měsíce. U toho však nezůstane, je to jen malý dílek velkého čínského snu.
Z dnešního pohledu se zdá, že není nijak nepravděpodobný následující scénář pro rok 2050: Čína před krátkým časem kolonizovala Měsíc. Jako první. Od obřího lunárního paláce, který je základnou čínské expanze, se táhnou nekonečné řady skleníků, v nichž roboti pěstují brambory, pšenici a mrkev. Z hlavní budovy právě vyráží výprava, jež má za úkol zahájit těžbu v nově objeveném nalezišti barevných kovů.
Takové jsou čínské kosmické ambice. Američané a Rusové, dosavadní lídři, jako by ztráceli vizi. Sondu Čchang-e 4, která právě na Měsíci přistála a mimo jiné má za úkol zjistit, zda je tam možné v uzavřeném prostředí a v podmínkách nízké gravitace pěstovat rostliny, přespříští rok vystřídá ještě ambicióznější mise Čchang-e 5. Ta má s pomocí robotů prověřit, jak by se na našem nejbližším souputníkovi dala co nejúčinněji postavit trvalá základna. Zároveň má na Zemi dopravit měsíční horniny.
Plánů je samozřejmě mnohem víc. Vedle čínské verze Mezinárodní kosmické stanice, jež má začít kroužit kolem Země v roce 2022, chystá Peking kolem roku 2030 přistání prvního Číňana na Měsíci. Pak už je na řadě Mars a dál a dál nekonečnými prostorami vesmíru.
Poprvé na odvrácené straně. Číňané přistáli na „temné“ části Měsíce |
Spolu s tím Čína vyvíjí stále dokonalejší nosiče, tedy rakety a vesmírné koráby. Jen naiva si může myslet, že Číňanům jde ryze o vědecký pokrok (stejně tak o tom ale můžeme s úspěchem pochybovat u Američanů nebo Rusů). Spolehněte se, že Peking má ještě jiné, postranní cíle.
V prvé řadě jde o prestiž. Prestiž země a především jejího „moudrého“ vedení. To je také hlavní důvod, proč prezident Si Ťin-pching, nejsilnější a nejautoritářštější čínský vůdce od dob Mao Ce-tunga, podpořil „vesmírný sen“ a země do něj investuje miliardy. Čína je silná finančně i technologicky, je třeba s ní počítat, tak zní poselství.
„Je to moc dobrý způsob, jak předvést světu měkkou sílu poněkud tvrději,“ říká o čínských kosmických ambicích britský profesor Keith Howard.
Podle něho je Čína vedena stejnými motivy jako USA, Rusko a další. Zaprvé, kosmický výzkum zásadně přispívá k modernizaci armádní výzbroje, navíc je to dobrý způsob, jak „se ukázat“, a zatřetí – což je možná nejdůležitější motiv – je tu touha po nových zdrojích bohatství.
„Je to klasická triáda, která motivuje veškeré vesmírné investice po více než padesát let,“ řekl profesor Howard stanici BBC.
Kosmické závody?
Faktem je, že čínské vesmírné úspěchy a mohutný „tah na branku“ nutí ostatní velmoci přinejmenším k zamyšlení: Co dál? Máme Číňany nechat, aby se v kosmu postupně stali vedoucí silou?
Čína má první fotografii vozítka na odvrácené straně Měsíce |
Odpověď na tuto otázku rozhodne o tom, zda se znovu naplno rozběhnou vesmírné dostihy, zejména v souvislosti s lunárními a marsovskými ambicemi. Donald Trump hovoří o své touze vyslat astronauta na rudou planetu, stejný sen si hýčká i Vladimir Putin.
Pozadu nechtějí zůstat ani jiní – například Indie nedávno oznámila, že za tři roky pošle do kosmu tříčlenný tým. Odborníci vesměs soudí, že nynější čínský tlak na ostatní konkurenty nemusí znamenat nic negativního. Pokud se rozhoupou i ostatní (a dají dohromady potřebné astronomické sumy), může to prospět celému lidstvu. „Každý pokrok ve výzkumu vesmíru je dobrý pro celý svět,“ poznamenal v souvislosti s čínským přistáním na odvrácené straně Měsíce Bernard Foing z Evropské kosmické agentury.
To, zda spolu klíčoví hráči dokážou spolupracovat, bude záviset hlavně na tom, jak se budou odvíjet jejich vzájemné vztahy na Zemi. Pokud by to šlo od deseti k pěti, mohl by se svět za čas dočkat toho, před čím někteří experti varují už dnes: zhoubných hvězdných válek.
