„Pokud jsou zmíněné problémy krátkodobou záležitostí a je pro ně vysvětlení, například nějaký exces v příjmu potravin nebo dietní chyby, alkohol nebo příliš velké množství kávy, tak to samozřejmě není potřeba řešit,“ říká Milan Lukáš.
Pokud tedy problémy trvají kratší dobu než tři týdny, není třeba chodit k lékaři. „Když ale problémy nepřestávají minimálně tři týdny, měl by pacient situaci konzultovat u svého lékaře, nebo dokonce specialisty.“
„A zcela odlišnou situací je stav, kdy problémy doprovázejí závažnější symptomy: krvácení, kruté bolesti v břiše, známky střevní neprůchodnosti i teploty. To jsou stavy, které se musí řešit neprodleně,“ upozorňuje gastroenterolog.
„Na velkou“ třikrát denně i třikrát týdně
Odborník pak v Rozstřelu hovořil o věcech, které jsou často tabuizované, přesto je důležité je sledovat. Například o frekvenci vyprazdňování. „Je to výrazně individuální. Je jedno, zda se tak děje třikrát denně nebo třikrát týdně. Důležité je, aby to nebylo spojeno s diskomfortem v břiše, pocitem nějaké nevůle či ztrátou satisfakce po vyprázdnění. To jsou všecko patologické nebo nenormální jevy. Pokud se pacient vyprazdňuje třikrát týdně a nepotřebuje k tomu projímadla, nehovoříme o tom, že má zácpy či nějaké problémy.“
Dietní návyky podléhají stále častěji módním trendům. Lidé se více než dříve dobrovolně uchylují k bezlepkové nebo bezlaktózové dietě. Milan Lukáš míní, že to často bývá zcela zbytečné a mnohdy i kontraproduktivní.
„Bezlepkovou dietu by měl a musí držet pouze pacient, který má prokázanou celiakii. U ostatních pacientů je to zbytečné, nebo to dokonce může být i škodlivé. Co se týče intolerance mléčného cukru laktózy, tak ta je v populaci relativně častá,“ vysvětluje gastroenterolog.
„A to zejména v populaci se stoupajícím věkem,“ navazuje profesor Lukáš. „To dochází k fyziologickému úbytku enzymu, který je lokalizován na sliznici především tenkého střeva. Ten umožňuje rozbití molekuly mléčného cukru tak, aby mohl být vstřebán. S postupujícím věkem je to do určité míry očekávatelný projev. Zajímavé je i to, že se v poslední době objevují pacienti, a je jich poměrně velké množství, kteří špatně tráví i jiné cukry, které jsou obsažené v běžné dietě, například v typickém českém ovoci, jako jsou hrušky, švestky, třešně nebo jablka.“
„Fodmab“ dieta
V Rozstřelu pak v souvislosti s tím hovořil také o takzvané „fodmab“ dietě. To je dieta, která se snaží eliminovat fermentované cukry různého složení. „Tedy monosacharidy, disacharidy nebo dokonce polyoly, cukerné alkoholy, které jsou obsaženy v potravinách. A tato dieta je velmi efektivní.“
„Tato dieta pochází z Melbourne, kde ji praktikoval profesor Peter Gibson především u pacientů, kteří mají funkční poruchu trávení. My jsme příznaky těchto pacientů vysvětlovali tak, že jde o funkční dispepsii nebo syndrom dráždivého střeva. Ale pak se ukázalo, že řada pacientů, kteří v uvozovkách trpí syndromem dráždivého tračníku, může mít právě poruchu vstřebávání některých cukrů, které jsou v ovoci. Ale zároveň jsou i v obilninách. A proto může vzniknout falešná představa, že bezlepková dieta na to může být efektivní. Je to však složitější.“
A jak je to podle nejnovějších poznatků z gastroenterologie s pitím kávy? „Káva je zdravá. Některé výzkumy dokonce ukazují, že konzumace tří až čtyř šálků kávy prodlužuje průměrnou délku života.“
„Platí tu ale stejné pravidlo jako s alkoholem. Konzumace velkého množství kávy je totiž dráždivá pro trávicí ústrojí. Může vést k nadprodukci kyseliny solné, což může způsobit refluxní chorobu jícnu nebo žaludeční vřed. Velké množství kofeinu zas může způsobit trávicí problémy na úrovni tenkého a tlustého střeva,“ říká profesor Lukáš s tím, že doporučuje maximálně čtyři kávy denně, nejlépe po jídle.
Podle Milana Lukáše je realitou, že v poslední době v celém světě stoupá počet pacientů se střevními problémy. Platí to i v Česku, kde roste počet lidí se střevními záněty (Crohnova nemoc, kolitida). Do roku 2030 jich bude až 80 tisíc, zatímco teď jich je o 10 tisíc méně.
Stolice jako lék
Naopak dobrou zprávou je podle profesora Lukáše to, že klesá počet úmrtí na kolorektální karcinom, tedy zjednodušeně rakovinu tlustého střeva. Může za to podle něj lepší prevence a screening. V Rozstřelu pak popsal i další novinky: například dechové testy na některé choroby a také takzvanou fekální terapii.
„Fekální terapie je v podstatě něco podobného jako probiotická léčba. Čili pacientovi se aplikuje výtažek ze stolice jiného, zdravého dárce,“ popisuje gastroenterolog. Podle něj to ale rozhodně neznamená, že se při této terapii pojídá stolice zdravých pacientů. Výtažek se aplikuje sondou, a to buď ústy do tenkého nebo konečníkem do tlustého střeva.
„Představte si, že bakterií v našem trávicím traktu je stonásobně více než počet všech našich buněk. V současné době jsme schopni přesně detekovat pouze 25 procent mikrobiotů, kolonizujících naši trávicí soustavu. Zjednodušeně řečeno, u 75 procent z nich nevíme, zda jde o ,hodnou’ nebo ,zlou’ bakterii.“
Proto je mnohem jednodušší odebrat stolici zdravému člověku a výtažek z ní přenést na nemocného pacienta. Může mít následně výrazně léčivé účinky. Zabíjí bakterie ve střevech podávání antibiotik? A jsou zdravá probiotika? I na to odpovídal profesor Milan Lukáš v Rozstřelu.
