Na ní se mohl představit už loni, kritéria pro účast v Tokiu splnil hned v pěti disciplínách. Místo ve výpravě ale přenechal reprezentačnímu kolegovi Miroslavu Smrčkovi.
„Míra splnil limity už v roce 2020, kdy se měla paralympiáda původně konat. Já jsem je zaplaval až v dalším roce. Bylo spravedlivé, aby jel on,“ ohlíží se nyní v rozhovoru pro iDNES.cz za loňským rozhodnutím.
Pro 58letého Smrčku se pravděpodobně jednalo o poslední možnost, kdy se vrcholné akce mohl zúčastnit. Naopak tehdy třináctiletý Kratochvíl uznal, že jemu se příležitost ještě naskytne. „Míra za to byl rád, moc mi děkoval,“ popisoval skromně reakci staršího kolegy.
Jeho gesto nezůstalo bez povšimnutí. Mladý plavec získal cenu od Českého klubu fair play, který je součástí Českého olympijského výboru.
Za mladým Kratochvílem však stojí nejen hezká gesta, ale především skvělé sportovní výkony.
Ve čtrnácti závodí s dospělými a rozhodně se neztrácí. Na červnovém mistrovství světa v paraplavání v Portugalsku v závodě na 100 metrů znak zaostal jen o půl sekundy za bronzovou medailí.
I čtvrté místo ale pro něj bylo skvělým výsledkem a dobrou ukázkou formy před Evropskými paralympijskými hrami mládeže, které se konaly od 1. do 3. července ve finském Pajulahti.
„Závodit se staršími je hodně náročné, ale před cestou do Finska mě úspěch na mistrovství světa povzbudil,“ uznal.
Na další vrcholnou akci proto odlétal s ambicemi na umístění na medailových příčkách. „Doufal jsem, že přivezu nějaké bronzové medaile,“ přemítal.
V Pajulahti cíl nejen, že splnil, výrazně jej překonal. Získal rovnou dva bronzy, svou sbírku navíc ještě rozšířil o dvě zlata a dvě stříbra. „Tolik medailí jsem opravdu nečekal,“ vykládal nadšeně.
I díky němu se stala česká výprava se ziskem pěti zlatých, šesti stříbrných a tří bronzových medailí osmou nejúspěšnější.
Na konci prázdnin Kratochvíla ještě čeká soustředění a pak rovnou skok do další sezony, ve které by si chtěl vybojovat účast na mistrovství světa v Manchesteru.
A za dva roky by si rád splnil sen o účasti na pařížské paralympiádě.
Ve Finsku nebyl jediným českým medailovým plavcem, který v účast věří. Stejné cíle má i stříbrná Alexandra Borská, která se k závodění vrací po prosincové operaci kotníku.
Lékařský zákrok jí změnil postavení nohy, česká plavkyně si tak musela zvykat na změnu odporu a znova se například učila styl kopu. Ale už se opět přibližuje dřívějším časům.
Což potvrdila i ve Finsku, kde ji v bojích o medaile na 100 metrů znak překonala jen Chorvatka Emma Medicová. „První stovka byla hodně náročná, ve finále se mi plavalo mnohem lépe,“ popsala dojmy ze závodění.
Pro českou plavkyni byly Evropské paralympijské hry mládeže teprve druhým mezinárodním kláním. „Skvělá zkušenost, jsem ráda, že jsem tady mohla být,“ uvedla.
Společně s Kratochvílem by oba rádi své starty mezi světovou elitou rádi rozšiřovali. Stejně jako výčet medailí.
České medailové úspěchyEvropské paralympijské hry mládeže (Pajulahti, Finsko) Plavání: Anna Borská Showdown: Šimon Rejtar Markéta Trnčáková Boccia: Jan Haták Atletika: |