Už dlouho jsme u předních výrobců nezažili tak skromný výběr nových prémiových modelů jako v případě Xiaomi. Zatímco jinde je standardem v jednu chvíli ukázat dva, tři, někdy i čtyři nové top modely naráz, Xiaomi se na konci loňského roku vrátilo k osvědčenému konceptu jednoho hlavního modelu bez speciálních přívlastků. Tím je model Mi 11.
To samozřejmě nepopírá fakt, že už v příštím týdnu Xiaomi hodlá oznámit i vylepšené varianty (Pro, Ultra) a model Mi 11 se rázem posune z absolutní špičky značky k pouze „jednomu z nejlepších“. Všechno to mělo svůj důvod: Xiaomi závodilo o to, kdo jako první dostane na trh smartphone s nejmodernějším procesorem Snapdragon 888, přičemž závod nakonec vyhrálo.
Teď, tedy o skoro tři měsíce později, Mi 11 dorazilo i na český trh a své prvenství si zdaleka nemůže natolik užívat: konkurence má už své vlastní odpovědi. Jak si v současnosti model Mi 11 vede? Na to se zaměříme v dnešním testu.
Bude se mi Mi 11 líbit?
Tento smartphone se rozhodně netají zaměřením na styl. Telefon nemá po konstrukční stránce žádný kompromis a je ukázkou, jak má dnes prémiový model vypadat. Tělo mu obepínají tenké kovové rámečky a skleněná záda se přelévají přes boky, takže telefon příjemně padne do ruky.
Co víc, záda pokrytá tvrzeným sklem mají matnou a na omak příjemnou úpravu, což lze jedině pochválit. Spodní a vrchní hrana telefonu jsou zarovnány tak, že telefon dovede sám stát na jedné z těchto hran. Tvrzené sklo na zádech je typu Gorilla Glass 5, vepředu je nejmodernější verze Gorilla Glass Victus. Oproti jiným top modelům ovšem Mi 11 bohužel nedisponuje utěsněním proti vniknutí vody.
Modul s fotoaparáty na zádech má poměrně neobvyklou kaskádovitou konstrukci: uvnitř největší plošky je ještě jedna menší, která vystupuje nad její povrch, a z ní dále vystupuje optika hlavního fotoaparátu. Je to zajímavé řešení, byť nezabraňuje tomu, že se telefon položený na rovné ploše „viklá“ ze strany na stranu, když se jej dotknete.
Xiaomi Mi 11 s rozměry 164,3 x 74,6 x 8,1 mm rozhodně nepatří k přerostlým telefonům, byť se nedá označit ani jako kompaktní. Do karet mu hraje alespoň poměrně malá tloušťka těla a celkem standardní hmotnost 196 gramů. Každopádně je to elegantní kousek, který vynikne i v poměrně konzervativní černé barvě, v prodeji je nicméně i v zajímavější světle modré.
Co můžu očekávat od displeje?
Xiaomi si dalo po stránce displeje záležet a využilo v podstatě to nejlepší, co je k dispozici. Tento model má výborný AMOLED displej s jednou miliardou barev. Jeho úhlopříčka je 6,81 palce a rozlišení QHD+
(1 440 x 3 200 pixelů). Kdekdo si může poklepat na čelo, jak můžeme telefon s takovou úhlopříčkou označit jako „ne moc přerostlý“. Stojíme si ovšem za svým: Mi 11 má opravdu extrémně tenké rámečky okolo displeje, takže rozměry telefonu nejsou nic hrozného.
Jemnost displeje díky vyššímu QHD+ rozlišení je stále skvělá: 515 pixelů na palec. Poměr stran je 20:9. Obnovovací frekvence 120 Hz také zaslouží pochvalu, stejně jako podpora HDR10+. Ovšem pozor, telefon má po prvním nastavení v základu zvolených 60 Hz, tak si nezapomeňte zvolit vyšší obnovovací frekvenci.
Displej je po stranách mírně zaoblený, ne každému to musí vyhovovat. Každopádně telefon působí prémiovějším dojmem, předpokládáme, že o to Xiaomi především šlo. Nechybí ani integrovaná čtečka otisků prstů pod displejem, která odvede svou práci dobře, byť máme subjektivní pocit, že jsme zažili i rychlejší.
Displej je v levém horním rohu opatřen drobným průstřelem pro čelní kamerku. Na výběr máte poměrně známé dva styly ovládání, jeden pomocí systémových tlačítek, druhý pomocí gest. Pochvalu si zaslouží také jas displeje, který dosahuje maximální hodnoty 1 500 nitů.
Jak si vede Mi 11 po stránce výbavy?
Výkon telefonu je to hlavní, proč s ním výrobce tolik spěchal. Jak už jsme zmínili, Mi 11 pohání nejmodernější procesor Snapdragon 888 s podporou 5G sítí. Kapacita operační paměti je stále dobrých 8 GB, byť předpokládáme, že u variant Pro a Ultra Xiaomi ještě přitlačí na pilu. Ve výkonnostním testu AnTuTu jsme naměřili až překvapivě vysokých 801 tisíc bodů, což může značit i to, že autoři aplikace mohli poupravit počítací algoritmy, každopádně je to skvělý výsledek.
Telefon jde zakoupit prozatím v jedné paměťové variantě: 8/256 GB. Kompromisem je fakt, že se už vnitřní úložiště nedá dále rozšířit kartou microSD, v telefonu je místo pouze na dvě SIM. Fyzickou konektorovou výbavu zastupuje jen USB-C. A ještě dodáme, že telefon podporuje také Bluetooth 5.2 a NFC (včetně plateb). Bonusem je infraport.
Software telefonu je postaven na základech operačního systému Android 11 s grafickou nadstavbou MIUI 12. To znamená skládání aplikací na domovské plochy namísto do samostatného menu, minimalistický vzhled a také boční plochu pro zobrazení nástrojů a přehled denních zpráv. Samozřejmostí je možnost přepnout si prostředí telefonu na tmavý režim.
Aplikační balast je dlouhodobým problémem produktů Xiaomi. V základu zde najdete sociální sítě LinkedIn či Facebook, aplikaci Netflixu, nákupní portál Amazon, celou hromadu nástrojů jako kompas či skener nebo službu pro sdílení souborů. Aplikací od Googlu tu je také více, než kolik bychom čekali – výčet zahrnuje třeba i službu Google One (úložiště dat) či vyhledávač podcastů. Je tu i instalační nástroj pro pupulární hru PUBG Mobile.
Vedle YouTubu je tu třeba ještě aplikace Mi Video, která také primárně slouží pro přehrávání YouTube videí. Trochu otravná nám přišla čistící funkce systému, která nám nabídla z nepochopitelného důvodu přes notifikaci čerstvě nainstalovanou aplikaci zase odinstalovat, aby se ušetřilo místo. Proč? Kdo chce mít více minimalistické rozhraní, bude muset zkrátka telefon trochu promazat.
Co výdrž baterie?
Telefon nemá nijak rekordní kapacitu baterie, byť na papíře vypadá 4 600 mAh relativně dobře. Když si ovšem přičtete velký displej s vysokým rozlišením a 120Hz obnovovací frekvencí, je třeba se mít trochu na pozoru a sem tam se krotit se ždímáním baterie třeba přepnutím na nižší rozlišení nebo obnovovací frekvenci. Jinak vám může dojít energie poměrně rychle.
V zásadě jsme nicméně při běžném používání i v QHD+ a 120Hz režimu nezaznamenali, že by byla výdrž špatná, spíše průměrná: telefon vydrží nabitý zhruba jeden den, a to stačí jen obvykle kontrolovat e-maily, messengery a sociální sítě, sem tam něco vyfotit a poslechnout si jeden hodinový podcast s připojenými bezdrátovými sluchátky. Kdo bude telefon skutečně šetřit, dostane se dost možná i na den a půl až dva dny, v delší výdrž bychom však nedoufali.
Nepochybnou předností je pak rychlé 55W nabíjení, které telefon do plné kapacity nabije už za 45 minut. Patnáct minut na nabíječce přitom stačí už k poměrně slušným 45 procentům. Příslušný adaptér dostanete v balení, což se původně neočekávalo, na domácím trhu Xiaomi totiž od adaptéru upustilo. Telefon lze také nabíjet bezdrátově s výkonem 50 W a reverzně bezdrátově jiné zařízení s výkonem 10 W.
Jak Mi 11 fotí?
V případě fotoaparátu se tento model drží celkem zkrátka, ovšem zároveň jak v čem. Na zádech najdete „jen“ tři fotoaparáty, přičemž jasným tahounem je hlavní 108Mpix (f/1,9) snímač s optickou stabilizací, což je působivá hodnota. Následuje 13Mpix širokoúhlý snímač a také 5Mpix makrokamera, která by tu snad ani být nemusela. Čelní fotoaparát má rozlišení 20 Mpix (f/2,2).
Pokud si ti všímaví z vás říkají, že tuto specifikaci u telefonu Xiaomi už jednou celkem nedávno viděli, tak máte pravdu. Až na světelnost hlavního senzoru jsou parametry všech fotoaparátů zcela shodné s modelem Mi 10T Pro 5G. Ten byl modelem spíše vyšší střední třídy, takže je trochu podivné, že zrovna jej Xiaomi v podstatě recykluje do své špičky. To nic nemění na tom, že si Mi 11 alespoň po stránce hlavního senzoru nevede špatně.
Absence optického zoomu trochu zamrzí, ovšem je jasné, že se mu výrobce vyhnul proto, aby měl pak čím vylepšit chystané modely Mi 11 Pro a Mi 11 Ultra. Hlavní 108Mpix senzor za pozornost rozhodně stojí. V základu fotí v rozlišení 27 Mpix spojením sousedních buněk senzoru, aby byla dosažena lepší citlivost na světlo. Fotografiím každopádně nechybí detaily ani ostrost (drobnějších ořezů se nemusíte tolik bát), s horšími světelnými podmínkami si telefon poradí díky nočnímu režimu.
13MPix širokoúhlý senzor sekunduje tomu hlavnímu a v porovnání s některými konkurenty, kteří už se zaměřují i na kvalitu tohoto snímače, celkem ztrácí. Za světla nicméně fotí obstojně, s horšími světelnými podmínkami už si poradí hůře. 5Mpix makrokamerka je tu jako obvykle do počtu a pravděpodobně zapomenete na to, že ji vůbec máte.
I přesto, že Xiaomi propaguje model Mi 11 jako vhodný pro nadšence do natáčení videa, se opět nedá říci, že by se od loňského Mi 10T Pro 5G příliš změnilo. Stále je k dispozici rozlišení až 8K při 30 snímcích za sekundu a elektronická stabilizace, navíc je v podstatě jen podpora natáčení v HDR10+.
Mám si Mi 11 koupit?
Telefon je v současnosti nepochybně tím nejlepším, co můžete od Xiaomi sehnat. Částka 21 490 korun za absolutní špičku této čínské značky v takovém případě nezní úplně špatně, ovšem musíme vzít v potaz situaci, v jaké se model Mi 11 nachází.
V první řadě to technicky špička značky hodně brzy nebude, protože její lépe vybavené varianty Pro a Ultra jsou již zcela jistě na cestě. Na výbavě telefonu, zejména po stránce fotoaparátu, je znát, že si Xiaomi ještě dělalo prostor pro vylepšení.
A pak je otázkou, zda model Mi 11 rychle nezlevní, aby neudělal svým nástupcům prostor. Pokud ne a Xiaomi naopak plánuje stejně jako v případě loňského modelu Mi 10 Pro přijít s cenami okolo 27 tisíc korun, tak ať si vzpomene, jak právě tento model dopadl: po třech týdnech byl kvůli nízkým prodejům z trhu stažen.
Model Mi 11 zároveň na globální trh spěchal právě kvůli prvenství se Snapdragonem 888, jenže nyní už je skoro duben a takových telefonů je na trhu několik, navíc mají i podobné ceny: třeba OnePlus 9 nebo Samsung S21 (v Evropě s Exynos ekvivalentem). Takže co s tím?
Xiaomi Mi 11 umí nabídnout opravdu hodně a rozhodně se nedá označit jako špatná volba. Má skvělý displej, elegantní design, ohromný výkon, rychlé nabíjení a obstojný fotoaparát. Jenže by mu zkrátka slušela trochu nižší cena, jinak se v podstatě vyplatí jít spíše do již zmíněného modelu Mi 10T Pro, který má jen nižší rozlišení displeje (a naopak ještě rychlejší 144Hz obnovovací frekvenci) a „horší“ procesor v podobě loňské špičky Snapdragon 865, ale naopak větší baterii. Stojí přitom o celých 6,5 tisíce korun méně.
U konkurence stojí za zvážení taktéž některé obstojné loňské modely „těsně pod špičkou“, jako třeba Samsung S20 FE nebo OnePlus 8T. V obou případech ušetříte opravdu hodně, rozdíl v kvalitě telefonu a funkcích nebude nijak drastický. Nebo alespoň počkejte, s čím Xiaomi překvapí v případě Mi 11 Pro a Mi 11 Ultra a kolik budou stát.
