Miroslav Karas působil v Polsku jako zpravodaj Českého rozhlasu a později ČT od devadesátých let. Ve Varšavě má rodinu a dění u našich severních sousedů stále bedlivě sleduje.
„Podpora současného prezidenta Andrzeje Dudy je v uplynulých týdnech stabilní,“ řekl přímo z Varšavy v rozhovoru po Skypu. „Některé průzkumy říkají, že v prvním kole získá 40 až 44 procent. Rafal Trzaskowski má podle většiny sondáží podporu 28 až 32 procent voličů.“
První kolo o prezidentovi nerozhodne
„Trzaskowskému se tedy podle agentur podařilo v posledních týdnech podařilo nasbírat více podpory, naopak podpora stávající hlavy státu neroste,“ uvádí Karas.
Pokud by oba kandidáti postoupili do druhého kola, čeká podle Karase Polsko nesmírně napínavý souboj. „Ve štábu Andrzeje Dudy panuje jistá nervozita. Ještě na začátku května převažoval názor, že současný prezident v prvním kole drtivě zvítězí a získá více než 50 procent.“
„Jenže objevil se právě Trzaskowski, okamžitě nasbíral 1,6 milionu podpisů a vylétl jako hvězda na celostátním politickém nebi. A tady se šance na zvolení Dudy v prvním kole začaly objevovat v mlze. Nikdo před tím nepočítal s tím, že by se vůbec druhé kolo mělo konat. A teď? Někteří politologové dokonce připouštějí, že druhé kolo může Trzaskowski i vyhrát.“
Prezidentské volby se původně měly konat v květnu, kvůli výhradám ke způsobu hlasování byly v atmosféře zmatku krátce před plánovaným termínem odloženy. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) se tehdy kvůli pandemii způsobené koronavirem snažila prosadit výhradně korespondenční hlasování, protože odklad voleb hrál proti Dudovi, původně členovi PiS, který ze strany vystoupil po svém zvolení do prezidentského úřadu.
Konzervativci proti LGBT
Andrzej Duda vystupuje jako obhájce konzervativních hodnot, jako je tradiční pojetí rodiny. Jako kandidát vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost odmítá snahy o zlepšení postavení komunity homosexuálů, leseb a transgenderových lidí (LGBT). Jde podle něho o ideologii nebezpečnou pro děti a mladé a „neobolševismus našich časů“.
Proti jeho výrokům se ohradili nejen ochránci lidských práv, polští sexuologové a psychiatři, ale i místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Do klání před polskými prezidentskými volbami vstoupil varšavský primátor Rafal Trzaskowski na poslední chvíli, ale jeho stávající preference podle průzkumů předčí ostatní kandidáty a konkurují současné hlavě státu.
Kandidaturu za opoziční Občanskou platformu převzal po Malgorzatě Kidawové-Blońské. „Ta v roli kandidátky na prezidentku u veřejnosti neuspěla a hrozilo, že opozice nakonec ve volbách nikoho nepostaví,“ říká Karas. „Ale Trzaskowski během měsíce a půl vyrostl na nejdůležitějšího protikandidáta Dudy.“
„Jeho hvězda začala svítit ve chvíli, kdy se stal primátorem Varšavy. To je v Polsku významná pozice. Má zcela rozdílné názory než současná vláda, prezident nebo katolická církev, a to hlavně ve věci sexuálních menšin.“
„Pokud ostatní chtějí zakázat pochody rovnosti, přehlídky a festivaly, tak je to právě varšavský primátor, který je k nelibosti ostatních v hlavním městě vítá a povoluje. Stal se hvězdou mladších lidí, voličů ve velkých městech.“
Zahraniční politika kandidáty spojuje
Podle Karase se však oba hlavní protikandidáti v mnoha tématech shodují. „Pokud jde o orientaci na polského hlavního spojence, kterým je Washington, tam panuje jednota. Tohle spojenectví s USA žádný z kandidátů nezpochybňuje. Ani v případě členství v NATO rozpory nejsou.“
„Co se týče EU, Duda se hlásí spíše k euroskeptikům, ale ne až zas tak silným. Trzaskowski je v tomto představitelem liberálního křídla, volá po těsné spolupráci s EU a tvrdí, že Polsko je po odchodu Velké Británie pátou největší zemí Evropské unie a že podle něj současná vládní garnitura nedělá nic pro to, aby pozice Polska v EU vzrostla a byla silnější.“
Církev podporuje Dudu
„Polská katolická církev zasahuje do každých voleb a zasahuje běžně do veřejného života,“ míní Karas. „Duchovní se vyjadřují k řadě témat. V zahraničí by to bylo vnímáno přinejmenším s mírným podivem.“
„I když třeba nejmenují konkrétního kandidáta, tak kardinálové, kněží a biskupové dávají své názory najevo, svého preferovaného kandidáta alespoň popíšou.“ Podle Karase tak musí být všem jasné, že podporují Andrzeje Dudu.
„Církev třeba souhlasila s Dudou, když prezident na adresu LGBT komunity tvrdil, že jde o projev neobolševismu. Že to nejsou lidé, ale ideologie.“ Vláda ani prezident se podle Karase na oplátku nevyjadřují na rozdíl od opozice k pedofilním skandálům církve.
Miroslav Karas hodnotil v rozhovoru po Skypu také ekonomické úspěchy Polska před nástupem pandemie koronaviru a zavzpomínal, jak se země proměnila od 90. let, kdy začal v Polsku působit jako zpravodaj.
„Poláci se každopádně mají lépe. Jejich ekonomická úroveň není špatná, je mnohem lepší než před mnoha lety.“ Ekonomika tak podle Karase není hlavním tématem současných prezidentských voleb.
Média a vládní strana
Bývalý zpravodaj se vyjádřil také k tomu, jak polská vláda zvládla světovou pandemii koronaviru a zhodnotil postavení veřejnoprávních médiích v Polsku. „Víte, u nás se často hovoří o médiích v Maďarsku nebo v Polsku ve srovnání s našimi médii. Doporučoval bych sledovat pár dnů hlavní zpravodajskou relaci veřejnoprávní polské televize TVP nebo poslouchat polský rozhlas,“ říká Karas.
Podle něj jde vysloveně o stranická média, která bez zardění fandí a upřednostňují vládní politiky a bez skrupulí velmi ostře kritizují všechny politiky, kteří s vládními kroky nesouhlasí. „Veřejnoprávní média, zvláště televize, se stala skutečným nástrojem v uplatňování politiky vládnoucí strany a sil, které jsou napojeny na vládu a především na člověka, který v Polsku všechno řídí ze zadního sedadla vládní limuzíny, tedy Jaroslawa Kaczyńského,“ myslí si.
Bez veřejnoprávních médií by vládní strana přišla o hlavní nástroj vůči společnosti, zdůrazňuje Karas. „Polská televize vytváří jednoznačně podporu Právu a spravedlnosti a přináší drtivou kritiku opozice. Řada novinářů musela z televize odejít nebo odešli sami. Základ tvoří pouze ti, kteří jsou spřízněni s vládní stranou,“ uzavírá bývalý zpravodaj.
