Světový unikát vyvinuli vědci ze Západočeské univerzity v Plzni a městští programátoři.
Dron nese devět senzorů. Každý kousek je autonomní, váží 250 až 300 gramů a je odolný vůči nárazu. Obal ze speciálních plastů vydrží neporušený až do teploty 200 stupňů Celsia.
Odborníci z Regionálního inovačního centra elektrotechniky (RICE), které patří pod univerzitu, vymýšleli veškerou elektroniku uvnitř zařízení. Obsahuje akumulátor, jenž napájí centrální řídicí jednotku. V ocasní části se nacházejí samotná čidla.
„Když dopadnou na zem, aktivují se. Začnou snímat dané údaje. Informace matematicky zpracují a odešlou přes síť internetu věcí do tabletu k veliteli zásahu,“ popsal projektový manažer RICE Petr Kašpar.
Informace se také jednoduše dostanou k ostatním hasičům, případně k policistům či záchranářům.
Na vývoji se podíleli rovněž odborníci ze Správy informačních technologií města Plzně (SITMP). Její ředitel Luděk Šantora uvedl, že projekt zatím vyšel na 650 tisíc korun.
SITMP bezpilotní letadla poskytuje krajským hasičům především při mimořádných případech. Skvěle podle šéfa košutecké požární stanice Michala Pathyho zafungovala třeba při loňském požáru ubytovny na Karlově.
„Maximálně jsme využili termovizní obraz, který situaci živě přenášel. Díky tomu jsme hasební práce přesunuli do míst, kde byla skrytá ohniska, která pouhým okem nespatříte. Také jsme se přesvědčili, jestli nám z budovy neodlétají některé části, které by způsobily potíže opodál,“ popsal Pathy.
Dokud profesionálové neměli drony, museli povolat k události vrtulník s hasičem. Ten místo z výšky monitoroval a vysílačkou předával zprávy dál.
„Zatímco teď štáb reálně vidí, co se děje. Jsou to prodloužené oči velitele zásahu. Způsob je levnější a komfortnější. Rozhodování zabere minimum času. Navíc stroje mohou být ve vzduchu prakticky nonstop. Mimo jiné díky nim lépe navigujeme vrtulník, kde má provést první shozy vody,“ doplnil Pathy.
Testování prototypu potrvá měsíce, možná i roky
Senzory jsou dalším posunem. Zásadním pomocníkem by se mohly stát například, když začne hořet skládka, v níž vznikají vysoce toxické plyny. Běžnou praxí je, že do lokality vyrazí technik s detektorem a množství nebezpečných látek měří. Opakovaně se tam však musí vracet. Oproti tomu čidla budou poskytovat každou minutu aktualizovaná data.
V současnosti se prototyp testuje, což potrvá měsíce, možná několik let. Dojde třeba na modelový scénář, při němž unikne čpavek z Plzeňského Prazdroje.
„Jde o oblast s vysokou koncentrací lidí. V blízkosti je nákupní středisko i fotbalový stadion. Máme rozvržené, kam by se senzory umístily,“ doplnil Kašpar z RICE.
Programátor a letecký technik Matouš Bolek ze SITMP dodal, že v budoucnu se chystají jednotky zmenšit, dron by nesl až osmnáct senzorů. O unikátní novinku, která podle Šantory nemá ve světě obdoby, už projevila zájem i armáda. Zároveň upozornil, že podle stávající civilní legislativy nesmí drony shazovat jakékoliv předměty. Zásadní tedy bude právně dojednat jejich použití.
