Takzvané právo na odpověď politiků a veřejnosti na články novin, časopisů a tiskových agentur o zmiňovaných lidech původně zavedla v roce 2008 první Ficova vláda v rámci nového tiskového zákona, který vyvolal kritiku vydavatelů, opozice a mezinárodních organizací kvůli možnému ohrožení svobody tisku.
V roce 2011 vláda stran pravého středu premiérky Ivety Radičové právo politiků na zveřejnění reakce na články zrušila. V platnosti zůstala možnost domáhat se opravy faktických chyb v článcích medií.
„Nechápu, proč by politik, který je popliván na deseti stranách, neměl právo odpovědět,“ řekl Fico na tradičním sněmu strany, která se v posledních letech potýká s poklesem popularity.
Robert Fico, který v březnu rezignoval během politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a kterého v čele vlády vystřídal místopředseda strany Peter Pellegrini, chce také prosadit zákaz anonymních diskusí na webech medií.
„Pokud je nějaká internetová stránka nějakého média a vede se tam diskuse pod články, nemůže být anonymní. Vydavatel za to bude muset nést odpovědnost. Ať (lidé) píšou, že Fica a Pellegriniho je třeba oběsit, ale ať se pod to podepíší,“ žádal Fico.
Bývalý slovenský premiér, jenž má dlouhodobě napjaté vztahy s některými médii, práci novinářů znovu kritizoval. „Máme tu dlouholetý problém. Směr-SD čelí nejhoršímu mediálnímu lynči v dějinách strany. To je normálně teror. Do politického ringu se rozhodla vstoupit média. Hledání pravdy se z práce liberálních novinářů ztratilo,“ tvrdil Fico.
Směr-SD sice zůstává nejpopulárnější politickou stranou na Slovensku, ústup z dřívějších pozic ale zaznamenal již v parlamentních volbách v roce 2016, v loňských krajských volbách i v letošních komunálních volbách. Podle Fica, který v roce 2014 neuspěl v přímé volbě prezidenta, chce Směr-SD vyhrát nadcházející parlamentní volby plánované na rok 2020. Strana také plánuje pokračovat v prosazovaní dalších opatření v rámci takzvaných sociálních balíčků, například zvažuje prodloužení pobírání mateřské nebo zvýšení rodičovského příspěvku.
