Podle něj pákistánská vláda tají podíl na dopadení bin Ládina, protože mnozí Pákistánci tohoto teroristu obdivují. „K popření jakékoli (pákistánské) role došlo proto, že spolupráce se Spojenými státy na likvidaci osoby považované mnohými Pákistánci za hrdinu by mohla vládě zkomplikovat situaci,“ prohlásil Durrání.
Durráního tvrzení vyšla v knize Spy Chronicles, jejímž spoluautorem je bývalý šéf indické tajné služby RAW Amarjit Singh Dulat. Indie a Pákistán mají dlouhodobě napjaté vztahy zejména kvůli sporům o oblast Kašmíru, které dvakrát přerostly v ozbrojený konflikt.
„ISI se pravděpodobně dozvěděla o Usámovi bin Ládinovi a byl předán Spojeným státům podle vzájemně dohodnutého postupu,“ uvedl Durrání v knize. Dulat událost komentoval stejně.
Radikální islamista bin Ládin podle Washingtonu zosnoval řadu teroristických akcí včetně útoků na USA z 11. září 2001, od nichž platil za nejhledanějšího teroristu světa. Americké komando jej zabilo 2. května 2011 v Abbottábádu poblíž pákistánské metropole Islámábádu. V 80. letech 20. století vedl bin Ládin úspěšný boj proti sovětské okupaci Afghánistánu. V té době jej podporovala ISI i americká tajná služba CIA.
Washington dosud uváděl, že akci proti bin Ládinovi podnikl sám, bez vědomí pákistánských úřadů. Pákistánský soud v květnu 2012 poslal do vězení lékaře, který k vypátraní bin Ládina přispěl. Americký investigativní novinář Seymour Hersh v květnu 2015 napsal, že při likvidaci šéfa teroristické sítě Al-Káida pomáhaly pákistánská armáda i tajná služba. Bin Ládin se údajně v Abbottábádu v době zásahu neskrýval, ale ISI jej držela jako zajatce.
Kontroverze vyvolávají i další výpovědi v knize, například o vměšování ISI do pákistánské politiky a o podpoře, kterou Islámábád poskytuje povstalcům v indické části Kašmíru.
Durrání stál v čele ISI v letech 1990 až 1992. Nyní je penzionovaným generálem. Podle armády je podezřelý z porušení vojenského kodexu chování. Dostal proto zákaz vycestovat a dnes měl v ústředí armády podat vysvětlení k výrokům v knize.
