Na hoře Żar na jihu Polska se žádné závratné výhledy očekávat nedají. Vesnice v údolí mizí v něčem, co se na první pohled může zdát jako ranní mlha. Tuto mlhu však vítr nerozfouká. Její žlutavý nádech ostře kontrastující s bílým sněhem na horách říká, že je něco špatně.
Ovzduší v Polsku patří k dlouhodobě nejhorším v Evropě. Problém je z velké části důsledkem polského přístupu k energetice. Většina lidí zejména na vesnicích topí uhlím. Až 80 procent domácností, které v Evropské unii topí uhlím, se nachází právě v Polsku, uvádí The New York Times.
Uhlí je v Polsku mimo jiné oblíbené také proto, že ho místní vnímají jako jakousi vlasteneckou alternativu k ruskému plynu. Někteří lidé by sice rádi vyměnili svá zastaralá kamna na uhlí za ekologičtější variantu, ale na vládní dotace na nový kotel se čeká dlouho.
„Před volbami vždycky všichni slibují hory doly, ale jakmile kampaň skončí, všechny ty velkolepé plány a sliby najednou zmizí,“ řekl americkému webu Andrzej Machno ze Skawiny.
Smog je v Polsku všudypřítomný. V polských vesnicích v okolí Rybniku, které leží 20 kilometrů severně od českých hranic, se uhelný kouř valí téměř ze všech domů. Problém se však netýká jen vesnic, ale i měst. Uhlím se hodně topí například v Krakově.
Právě tam se ovšem blýská na lepší časy. Krakovské úřady rozjíždí ambiciózní projekt, jehož cílem je vyřešit problém se znečištěním a zlepšit kvalitu vzduchu. Už nyní se v Krakově nesmí používat nejlevnější a nejvíce znečišťující uhlí, od roku 2019 by pak měl platit plošný zákaz topit uhlím a dřevem. Pokud bude projekt úspěšný, mohl by se stát vzorem pro ostatní polská města.
V Polsku ale k prosazení zákonů, které by zajistily lepší ovzduší, chybí vládní iniciativa. Současná vláda totiž uhelný průmysl dlouhodobě podporuje a místo hledání alternativních zdrojů energie v prosinci oznámila úmysl otevřít ve Slezsku další dva uhelné doly.
Smog dusí děti a zabíjí dospělé
Tlak ze strany veřejnosti i Evropské unie na polskou vládu ale postupně roste. Průzkumy ukázaly, že 48 tisíc Poláků ročně zemře kvůli nemocem, které jsou spojené se špatným ovzduším. Organizace Greenpeace odhaduje, že 62 procent polských školek se nachází v těžce znečištěných oblastech.
Vláda proto přislíbila, že do roku 2028 vyčlení z rozpočtu přes 30 miliard zlotých (v přepoštu přes 181 miliard korun) na boj se smogem. „Chceme, aby si děti spojovaly zimu se sněhem, bobováním a stavěním sněhuláků a ne s maskou a respirátorem,“ uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki.
V Polsku vzniká čím dál více hnutí a organizací, které chtějí bojovat se znečištěním. Aktivistka Jolanta Sitarz-Wojcická se například zabývá vzděláváním dětí v ekologii. Začala s tím, když zjistila, že vzduch venku je tak špatný a ohrožuje zdraví jejího novorozeného dítěte. Pokud se situace v příštích letech nezlepší, plánuje se i s dětmi odstěhovat do Švédska.
Aktivista Oliwer Palarz žaluje polskou vládu, protože podle něj porušuje základní lidská práva Poláku tím, že neřeší znečištění. Palarz své děti, ve strachu o jejich zdraví, nenechává vycházet ven bez antismogové masky.
Zda se Polsko dočká lepšího ovzduší je, i přes všechny snahy aktivistů a vládní sliby, nejasné. Polská spotřeba uhlí roste takovým tempem, že se uhlí musí do země dovážet ze Spojených států. V Belchatowu je v provozu největší evropská uhelná elektrárna, která je i největším producentem oxidu uhličitého v Evropě a jedním z největších na světě.
