Personál miamské nemocnice proto musel řešit etické dilema. Tlak sedmdesátiletého muže v bezvědomí klesal a dýchání sláblo. Lékaři navíc odhalili, že je diabetikem a v minulosti prodělal plicní onemocnění, ale i to, že má v těle vysokou hladinu alkoholu, popisuje The New York Times.
I přesto, že poselství nápisu znělo jasně, doktoři nemohli určit, zda si ho muž nenechal vytetovat impulzivně či pod vlivem alkoholu. „Postarali jsme se, aby přežil, dokud jsme si nestihli promluvit s etickým týmem,“ uvedl lékař miamské nemocnice Gregory Holt, který o celém incidentu spolu se svými kolegy publikovat ve čtvrtek studii.
Lékaři pak konzultovali celou záležitost s ředitelem Ústavu pro bioetiku a zdravotní politiku Kennethem Goodmanem. Ten jim doporučil mužovu zjevnou prosbu respektovat. „Musel překonat mnoho potíží. Dokonce přiměl svého tatéra, aby mu vytetoval i jeho podpis. Neprojdete si tím vším, nekoukáte na to každý den v zrcadle, abyste to přitom vlastně nemysleli vážně,“ domnívá se Goodman.
Ve Spojených státech mají lidé v případě mimořádné události právo nebýt resuscitováni - na Floridě musí pacient vyplnit příslušný formulář. Lékaři zjistili, že ho sedmdesátiletý muž vyplnil, což jim konečné rozhodnutí usnadnilo, napsal The Atlantic. Další pomoc tedy zastavili a muž poté zemřel, jak si sám přál.
Podle expertky na zdravotní etiku Nancy Berlingerové se lékaři zachovali správně, když problém konzultovali s expertem a ctili pacientovo přání.
