Češi totiž ve fotbalové „zmenšenině“ takřka pravidelně sbírají medaile na evropských šampionátech a v neděli v Tunisku se katapultovali na vrchol nejvyšší: po finálovém vítězství 3:0 nad Mexikem oslavili titul mistrů světa.
„Byla to krásná dovolená, která byla vyšperkovaná tím, že se nám sportovně dařilo a že jsme si to celkově užili se vším všudy a se zlatou tečkou. Žili jsme sen, který se stal skutečností, neuvěřitelná paráda, jsem šťastný za hráče,“ tvrdí 44letý odchovanec libereckého fotbalu Luděk Zelenka, který žije ve Vratislavicích nad Nisou a jádro zlatého českého týmu tvořil v minulých letech na soustředěních v Podještědském sportovním areálu v Českém Dubu, jehož je také manažerem.
V součtu s letošním stříbrem na domácím mistrovství Evropy v Brně je tak český tým v malém fotbalu světovou velmocí číslo jedna. Jak se to poslouchá?
Je to samozřejmě moc hezké a asi už deset reprezentací nás oslovilo, jestli bychom k nim nepřijeli malý fotbal vyučovat. A s touhle vizitkou už si asi můžeme dovolit ho ve světě opravdu učit. Celkově těch medailí máme opravdu dost, ale já to vnímám tak, že na těch vrcholných akcích se musí prostě všechno sejít a je třeba mít i trochu štěstí. Zatím nám to vycházelo, ale není automatické, že to takhle půjde furt.
Na cestě ke světovému zlatu jste všech sedm zápasů vyhráli s celkovým skóre 32:3...
...vypadá to jednoduše, ale zase tak snadné to nebylo. Ve skupině jsme ze soupeřů znali jen Francii, ale od Argentiny a Austrálie jsme vůbec nevěděli, co bychom měli čekat. Třeba Argentina měla kluky, kteří byli individuálně fotbalově výborní, ale dohromady netvořili mančaft, jako tým nefungovali, a dali jsme jim deset nula. Skupinu jsme sice suverénně vyhráli, ale pak v play-off už to bylo velice těžké.
Čeští reprezentanti v malém fotbalu slaví vítězství na mistrovství světa.
V čem je hlavní síla českého malého fotbalu?
Třeba teď v Tunisku jsme byli hodně zodpovědní, to znamená, že jsme nedělali zbytečné fauly, nedostávali zbytečné karty, takže jsme neměli žádné tresty a mohli jít do každého zápasu kompletní. A obecně je klíčové, že kluci jsou prostě sehraní, a to je v tomhle sportu ohromně důležité. Tu základní osu týmu máme už nějaké tři roky pospolu, takže stavíme na tom, že ti hráči o sobě na hřišti prostě vědí. Navíc jsme celkově skvělá parta, kluci mají za sebou spoustu společných zážitků, věří si a nikdo si nedovolí nic vypustit.
Všichni hráči jsou amatéři z nižších soutěží, takže tvoříte nominaci i podle toho, kdo dostane na období šampionátů dovolenou v práci?
Přesně tak. Pár hráčů jsme třeba do Tuniska vzít nemohli, protože dovolenou už si vyčerpali na červnové mistrovství Evropy...
Jak fungovala organizace na světovém šampionátu v Tunisku?
No, moc ne. Samozřejmě tam byly velké problémy, ale tím, jak jsme dobře hráli, tak jsme to až tak nevnímali. Organizačně se to třeba s naším mistrovstvím Evropy v Brně nedá srovnat, oni mají na všechno dost času. Třeba hlavní příjezdovou cestu ke stadionu asfaltovali až v den zahájení šampionátu, na tréninkové hřiště nám dali branky až po čtyřech dnech a tak podobně.
První mistrovství světa v malém fotbalu se konalo před dvěma lety v USA, kde jste skončili pátí. Kde bude to další po Tunisku?
V Austrálii, to bude další krásná destinace, kam už se těšíme. A ještě příští rok bude nějaká velká mezinárodní akce v Mexiku, kam nás jako mistry světa pozvali.
Může něco titul světových šampionů znamenat pro ještě větší rozvoj malého fotbalu v Česku?
Určitě to byla krásná prezentace toho sportu a je možné, že do těch výběrů jednotlivých oblastí, které mezi sebou hrají první českou ligu, se bude tlačit ještě víc kluků. Budou tak mít v malém fotbalu možnost něco dokázat, když už jim to třeba nevyšlo v tom velkém.
Jak k té propagaci pomáhají přímé přenosy v České televizi?
Třeba ty zápasy ve skupině se hrály hodně pozdě večer a moc netáhly, ale třeba potom, jak jsme v play-off postupovali, to bylo lepší a lepší a to finále už prý mělo sledovanost srovnatelnou s prvoligovými fotbalovými zápasy. Celkově jsem měl na ty zápasy spoustu pozitivních reakcí, lidem se líbilo, že se na tom menším hřišti pořád něco dělo, prostě žádná nuda.
Bude dál centrum české reprezentace malého fotbalu v Českém Dubu?
Vytvořili jsme si tam takový hlavní stan a bude to tak fungovat i dál. Prostředí znám a společně to dokážeme dokonale připravit pro potřeby soustředění národního týmu před důležitými akcemi.
