Před svým dalším návratem na okruh WTA však zavilá ruská válečnice Šarapovová dala najevo, že se jednoho druhu boje zříká. Dopingová hříšnice údajně nehodlá soupeřkám vracet slovní háky, direkty a zvedáky.
„Vždycky jsem se snažila přistupovat ke svým kritikům velkoryse, ať jsou kýmkoliv. Když do mě tepali, nechtěla jsem kontrovat stejným stylem. Snažím se být nad věcí,“ uvedla ve zpovědi na internetové stránce The Players’ Tribune.
V pondělí pětinásobná grandslamová šampionka znovu nakráčela na dvorec. Poprvé od květnového svalového zranění v Římě se představila v americkém Stanfordu a po turbulentním výkonu přemohla domácí Bradyovou 6:1, 4:6, 6:0.
Poté, co jí na jaře vypršel patnáctiměsíční trest za užívání meldonia, opět prožívá emotivní comeback. Zase budí pozornost a dráždí. Vždyť na žebříčku se schovává až na 171. místě a do špičkových turnajů se může „vetřít“ jen díky volným kartám od pořadatelů.
Řada kolegyň ji v dubnu nevítala právě vřele. Některé ji označily za podvodnici, jíž prý zůstane i po odpykání trestu. Jiným vadilo, že se k ní organizátoři některých akcí chovali až podlézavě. Dokonce byla přirovnána k cyklistickému arcilotrovi Armstrongovi.
Je pozoruhodné, že třicetiletá bývalá jednička posléze podlehla právě třem rivalkám, které ji na tiskovkách nešetřily: Mladenovicové ve Stuttgartu, Bouchardové v Madridu a Lučičové-Baroniové v Římě.
Ač tvrdí, že si v branži nehledá kamarádky, a obvykle budí dojem ledové královny, jejíž duše se nic nedotkne, nevrlých reakcí si všimla.
„Nepídím se po tom, co se o mně vypráví. Ale nejsem nezranitelná, jak si někdo myslí. Zdi, které jsem kolem sebe postavila, nejsou neproniknutelné,“ píše se v článku na The Players’ Tribune. „Jsem lidská bytost, normálně mi tluče srdce.“
Skutečně není robot. Netrpí citovou obrnou. Občas veřejně vyzná lásku své mamince, bez níž musela jako malá přečkat dva roky na Floridě. Někdy není snadné rozeznat, kdy zaujímá profesionální pózu a kdy se projevuje její ryzí povaha. Jako třeba v pondělí ve Stanfordu, kde v rozhovoru s moderátorem hned po utkání oslovila publikum: „Ráda bych každého z vás objala a poděkovala za milé přijetí.“
Se špetkou bláhovosti se ale dá věřit, že svá slova myslela upřímně. Po bolestné aféře a řadě odsudků od žurnalistů, odborníků i tenisových es včetně Wozniacké nebo Murrayho si zřejmě víc váží lidí, kteří ji ani pohaněnou nezatratili.
Maria Šarapovová na turnaji ve Stanfordu.
„Vždycky jsem si vážila svých fanoušků, nicméně teď jsem za jejich oddanost vděčnější než kdykoli dřív. Zůstali se mnou i v těch nejkrušnějších chvílích. Nikdy na to nezapomenu. Najednou si víc všímám povzbudivých nápisů a představuju si, jak dívky doma při výrobě transparentu vymýšlely heslo, vybíraly fixy, třpytky, správné lepidlo... Všechno to dělaly kvůli mně.“
Není pochyb, že skandál se Šarapovovou zatřásl. Jistě jí v lecčems uškodil. Zasáhl ji po osobní, sportovní i finanční stránce. Snaží se zase vydrápat na vrchol, připadá si, jako by pořád něco doháněla. Těžce nesla neudělení volné karty na Roland Garros, kde dvakrát triumfovala. Zároveň se po průšvihu ocitla v úplně jiné pozici, z níž dění kolem sebe může sledovat z jiného úhlu.
Ne, všechno špatné nemusí být pokaždé k něčemu dobré. Leč v případě Marii Šarapovové to tak patrně je. Tvrdí, že i své kritiky v hloubi duše uznává. Doufá, že oni jednou změní názor a projeví úctu i jí. Pokud si opravdu odpustí jedovaté výroky a dokáže se dál chovat pokorně, její přání se může splnit.
