Mladá maminka Jana s druhem Radimem a dvouapůlletou dcerou Nikolkou se nedávno přestěhovali do nového třípokojového bytu v Brně. Lokalita se jmenuje Duhová pole a vypadá to, jako by se rodina jejím názvem inspirovala při zařizování bytu.
Obývací kuchyň i ložnice novotou zářícího obytného domu jsou stále ještě v zajetí nevybalených krabic. Neosazené kabely na světla trčí ze zdi a provizorní linka má podobu dvouplotýnkového vařiče.
Království nejmladšího člena této domácnosti bylo zařízené jako první. Nikolčin pokojíček měl před světem dospělých zcela jasnou přednost.
V pokoji je i praktická police s krabicemi plnými hraček a záclony s obrázky zvířátek
"Tady je to ale krásný,“ vzdychla okouzleně, hned jak překročila jeho práh. Nikolčini rodiče přepustili svému potomkovi větší pokoj než ten, ve kterém spí.
Je v něm dětská postýlka s baldachýnem, válenda, na níž se Nikola ráda kočkuje se svou maminkou, praktická police s krabicemi plnými hraček a záclony s obrázky zvířátek.
Barevné opice, žirafy, velbloudi a ptáčci se prohánějí také po stěnách, ať už jako samolepky nebo strakaté obrázky. Právě na ně hned holčička ukazuje, když se jí novinářská návštěva ptá, co se jí v jejím pokojíčku líbí nejvíce.
Nikolka má v pokojíčku i praktickou polici s krabicemi plnými hraček a komodu, která dříve sloužila jako přebalovací pult
"Okamžitě věděla, že jí tento prostor patří. Vůbec jí nyní nevadí, že je doma, a může si tady hrát. Ven ale samozřejmě chodíme denně,“ říká osmadvacetiletá Nikolčina maminka. S dcerkou ji jasně spojují obrovské sametové a černé oči, které nezapřou podíl syrské krve.
Vliv exotického orientu však v bytě nehledejte. Nikolka přilnula k ryze českému krtečkovi, kterého však nyní v oblibě předstihli američtí kačeři. Fascinace postavičkami od Walta Disneye je prý dokonce tak velká, že malá slečna o sobě mamince tvrdí, že je kačer Donald a jindy zase strýček Skrblík. "A já jí to nevyvracím,“ směje se maminka.
Z přebalovacího pultu vznikla komoda
Nikolčin pokojíček je zařízený prostě a účelně. Komoda na nejrůznější věci ještě donedávna sloužila jako přebalovací pult. "Nikolce pořídíme co nejdříve ještě velkou nástěnku a budeme na ni připevňovat obrázky, které namaluje. Je ve věku, kdy ji čmárání opravdu hodně baví,“ dodává Jana.
Nikolčin pokojíček měl před světem dospělých zcela jasnou přednost
S vybavením pokojíčku si nedělali velké starosti. Válendu vzali s sebou z předchozího bydliště, podobně jako police. Před několika měsíci však domácí území Jany a její rodiny tvořil byt 2 + kk, který měl poloviční rozlohu stávajícího bytu.
Světlé moderní bydlení v tiché části na samém okraji Brna s výhledem na les a zahrádkářskou kolonii pořídili díky prodeji někdejšího bytu. Jejich nové sídlo v pátém podlaží přišlo na tři miliony korun, předností je topení v podlaze, osmimetrová terasa a zmiňovaná přírodní scenerie za okny.
Jak už to u mladých rodin bývá, vše je tady neustále v pohybu. Jana začala chodit na pár hodin do práce a částečně se vrací ke své profesi zdravotní sestry.
Barvy a hračky. Toho si člověk při návštěvě Nikolky všimne nejdříve
Tatínek Radim, s nímž už Jana žije deset let a nějak se prý nestihli vzít, pracuje na směny jako počítačový odborník. Hlava rodiny prý také rozhodla o dalším vylepšování dětského pokojíku.
"Chceme u Nikolky ještě barevně vymalovat,“ vysvětluje usměvavá Jana. Dosud bílé stěny by měly zakrátko prozářit jarně zelené a světle oranžové tóny. Ryze holčičí barvy jako třeba růžová byly zamítnuty z prostého důvodu. „Nemělo by se to tlouct, kdyby třeba Nikolka dostala za čas bratříčka,“ vysvětluje maminka.
Postýlka je základ
Nikolka svému pokoji vládne sama. "Moc nepřikazuju. Většinou to nechám na ní. Nikolka si sama rozhodne, zda si chce hrát, nebo budeme uklízet,“ říká Jana. Sama sebe až s flegmatickým klidem označuje za bezstarostnou matku.
Detaily tvoří tvář pokoje. Všechny maličkosti jsou barevné a veselé
Detaily tvoří tvář pokoje. Všechny maličkosti jsou barevné a veselé
"Do jiného stavu jsem se dostala vcelku mladá, přesně v pětadvaceti. Možná proto tolik nešílím,“ říká, přestože je pokojík krásně uklizený. "Do tří let si děti vytvářejí osobnost, tak to vše zatím beru s rezervou,“ dodává.
Míní, že veselý pokojík je dost velký i pro dvě děti. "Do deseti let mohou bydlet sourozenci klidně spolu. Tím se jejich vztah jen utuží. A když bude nejhůř, zřídíme z naší ložnice další dětský pokojíček a budeme spávat v obýváku,“ nastiňuje Jana možnou budoucnost.
Prý ji jenom mrzí, že si nenahráli na kameru odzbrojující a udivené reakce jejich prvního špunta, když mu ukazovali jeho nový domov. Nikolka totiž stěhování strávila u babičky a rodiče ji přivedli do hotového.
Nikolčin pokojíček je zařízený prostě a účelně
Nechtěli vymýšlet nevídané vymoženosti ani nijak kopírovat výkřiky poslední módy v designu dětských pokojů. "Důležité je, aby se tady cítila dobře, a to se okamžitě pozná,“ tvrdí Jana Ghanemová.
Nikolčino zařízení odpovídá jejímu věku a potřebám, rodiče si nepotrpí na přehnaně drahé věci. „Hlavní pro nás byla pohodlná postýlka. Největším komfortem ale stejně je to, že má doma oba rodiče, kteří ji mají moc rádi,“ míní.
